2.13.5
Vnitřní předpis zaměstnavatele o ustanovení škodní komise jako poradního orgánu zaměstnavatele
JUDr. Věra Bognárová
Vnitřní předpis zaměstnavatele o ustanovení škodní komise
jako poradního orgánu zaměstnavatele
Zaměstnavatel ..................................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO),
zastoupený ..............
vydává vnitřní předpis o ustavení škodní komise jako poradního orgánu zaměstnavatele.
- Ustavuje se škodní komise jako poradní orgán zaměstnavatele pro posuzování jeho povinnosti nahradit v pracovněprávních vztazích škodu zaměstnanci a pro posuzování povinnosti zaměstnanců nahradit v pracovněprávních vztazích škodu zaměstnavateli.
- O povinnosti zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu, stejně tak jako o povinnosti zaměstnance nahradit zaměstnavateli škodu, rozhoduje zaměstnavatel. Rozhodnutí činí statutární orgán (případně generální ředitel či ředitel), a to po předchozím projednání ve škodní komisi. Způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil.
- Výši požadované náhrady škody na zaměstnanci a obsah dohody o způsobu její náhrady, s výjimkou náhrady nepřesahující 1 000 Kč, je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací.
- Škodní komise je poradní orgán statutárního orgánu (případně generálního ředitele či ředitele). Její rozhodnutí, přijaté závěry či doporučení nejsou pro statutární orgán (případně generálního ředitele či ředitele) závazné.
- Škodní komise má ........... členů (nejlépe lichý počet). Členem komise může být pouze zaměstnanec zaměstnavatele v pracovním poměru. Členství v komisi je nezastupitelné. Členem komise musí být vždy alespoň jedna osoba s dokončeným právnickým vzděláním.
- Členy škodní komise jmenuje a odvolává ............ (uvést statutární orgán nebo příslušného vedoucího zaměstnance). Statutární orgán nebo příslušný vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele také určuje předsedu škodní komise.
- Klesne-li počet členů škodní komise pod ......... (určitý počet), musí být jmenován další člen.
- Člen komise se může svého členství ve škodní komisi vzdát.
- Jednání škodní komise
9.1 Komisi svolává a řídí její předseda a v případě jeho nepřítomnosti jím pověřený člen komise tak, aby o každém případu komise jednala nejpozději do ............. dnů ode dne, kdy jí byl doručen spis obsahující veškeré podklady pro posouzení tohoto případu.
9.2 Komise má právo přizvat na své jednání zaměstnance, kteří mohou přispět k objasnění projednávané věci.
9.3 Z jednání komise se pořizuje zápis obsahující závěr, který komise ve věci přijala. Všechny zápisy jsou evidované. Zápis předseda komise neprodleně předá ........ (např. řediteli společnosti).
9.4 Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. O závěrech k projednávaným případům rozhoduje komise nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. V případě rovnosti členů rozhoduje hlas předsedajícího.
9.5 Komise může na základě vlastních zjištění doporučit organizační a personální opatření v zájmu ochrany majetku a předcházení vzniku škody.
- Závěrečná ustanovení
10.1. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě....... (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.
10.2. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ............................
....................................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
Komentář:
Zákoník práce upravuje v pracovněprávních vztazích odpovědnost zaměstnance i zaměstnavatele za majetkovou a nemajetkovou újmu (škodu), která vznikne při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Odpovědnost za vzniklou škodu je upravena na straně zaměstnavatele i zaměstnance jako obecná a jako zvláštní.
Obecná odpovědnost zaměstnance je upravena v § 250 ZP. Podle tohoto ustanovení je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Kromě toho je zaměstnanec povinen zaměstnavateli nahradit škodu v případě zvláštní odpovědnosti, kterou je schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat podle § 252 ZP nebo ztráta svěřených předmětů podle § 255 ZP. Jako zvláštní odpovědnost na straně zaměstnance je také odpovědnost při neplnění povinností zaměstnance k odvrácení škody, která je upravena v § 251 ZP.
Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci nahradit škodu podle obecného ustanovení § 265 ZP, jestliže škoda vznikla zaměstnanci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Jako zvláštní odpovědnost zaměstnavatele jsou upraveny odpovědnost při odvracení škody podle § 266 ZP, odpovědnost zaměstnavatele na odložených věcech podle § 267 ZP a odpovědnost za pracovní úrazy a nemoci z povolání § 269 až 271u ZP.
Dojde-li ke vzniku škody, ať na straně zaměstnance či zaměstnavatele, musí být posouzeno, zda v daném případě vzniká konkrétnímu subjektu povinnost k náhradě škody, tj., zda jsou splněny předpoklady odpovědnosti, a pokud ano, v jaké výši. Při posuzování předpokladů vzniku odpovědnosti se musí posuzovat nejprve, zda se nejedná o zvláštní odpovědnost zaměstnavatele či zaměstnance nahradit škodu. Je to proto, že tyto zvláštní odpovědnosti vznikají za splnění dalších zákonem upravených podmínek (sjednání dohody o odpovědnosti a vznik schodku, svěření věcí zaměstnanci a jejich ztráta nebo vznik pracovního úrazu či…
