Kritéria efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti (3E) v ÚSC pro oblasti příjmu a výdeje veřejných prostředků

6.2.22.1.3

Kritéria efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti (3E) v ÚSC pro oblasti příjmu a výdeje veřejných prostředků

Mgr. Pavel Bláha

Kritéria účelnosti, hospodárnosti a afektivnosti územně samosprávných celků (dále i ÚSC) byla stanovena na základě úpravy v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole (dále také "ZFK").

ZFK ukládá mimo jiné v § 25 vedoucímu orgánu veřejné správy (dále i "OVS") – obecně se jedná o orgán oprávněný jednat jménem územního samosprávného celku dobrovolného svazku obcí nebo právnické osoby a příspěvkové organizace jimi zřízené povinnost zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, tak, aby tento systém vytvářel podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný (kritéria 3E) výkon veřejné správy [ § 25 odst. 1 písm. a) ZFK ].

Konkrétně:

U obcí a měst, krajů a hlavního města Prahy starosta, hejtman, primátor ve vztahu k uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi resp. řediteli Krajského úřadu nebo řediteli Magistrátu hlavního města Prahy. Pokud není zřízena pozice tajemníka dále plní funkci statutárního organu obce nebo města vůči zaměstnancům obecního nebo městského úřadu, a který v souladu s obecnými právními předpisy vydává vnitřní předpisy ÚSC.

U krajů a hlavního města Prahy Hejtman kraje nebo Primátor hlavního města Prahy ve vztahu k uvolněným členům zastupitelstva a řediteli Krajského úřadu nebo ředitel Magistrátu hlavního města Prahy.

Tajemník obce a města (s rozšířenou působností a v ostatních případech tam, kde je funkce tajemníka zřízena), tajemník úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části kteří plní funkci statutárního organu obce, města, městské části nebo městského obvodu vůči zaměstnancům obecního nebo městského úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu a kteří v souladu s obecnými právními předpisy vydávají vnitřní předpisy ÚSC.

Ředitel Krajského úřadu nebo ředitel Magistrátu hlavního města Prahy, kteří plní funkci statutárního organu kraje nebo hlavního města Prahy vůči zaměstnancům Krajského úřadu nebo zaměstnancům Magistrátu hlavního města Prahy, a kteří v souladu s obecnými právními předpisy vydávají vnitřní předpisy.

U dobrovolného svazku obcí osoba, která je k tomu oprávněná dle rejstříku svazků obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí.

U zřizovaných a příspěvkových organizací obcí, měst, krajů, dobrovolného svazku obcí a hlavního města Prahy osoba, která je oprávněna jednat za organizaci zapsaná do příslušných registrů v rozsahu oprávnění, které jí bylo uděleno ve jmenovacím nebo ustanovovacím aktu.

Ostatní vedoucí zaměstnanci ÚSC a osoby, které byly v ÚSC stanoveny jako příkazci operací (dále i "PO") a správci rozpočtu (dále i "SR") a hlavní účetní (HÚ)pak v rámci vymezených povinností, pravomocí a odpovědností musí fungování vnitřního kontrolního systému založeného na kritériích 3E zajistit.

Ostatní vedoucí zaměstnanci ÚSC a PO, SR a HÚ mají povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem (ÚSC) a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele uloženu v § 16 odst. 2 písm. c) zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků.

Rovněž § 301 písm. d) ZP ukládá všem zaměstnancům povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele (ÚSC).

Krom výše uvedených principů ÚSC ze ZFK ukládá povinnost jednat v souladu s těmito principy i § 159 odst. 1 NOZ s péčí řádného hospodáře i voleným zastupitelům a funkcionářům obcí a měst.

Konkrétně dle § 159 odst. 1 NOZ: "Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky." A dále analogicky § 1411 NOZ: "Správce cizího majetku vykonává svou působnost a plní povinnosti s péčí řádného hospodáře" tedy:

• Loajálně vzhledem k objektu, na němž je péče vykonávána a zájmy tohoto objektu jako celku upřednostnit před zájmy vlastními či před zájmy konkrétních subjektů, jimiž byl zvolen;

• S potřebnými znalostmi a schopností vyhodnotit, zda je kompetentní na základě své informovanosti v konkrétním rozhodovacím procesu zaujmout odborný úsudek sám, či zda je pro danou záležitost nutné zajistit stanovisko jiné odborně kvalifikované osoby;

• Pečlivě, tedy s aktivním a odpovědným zájmem.

Zastupitelé a členové rady, resp., uvolnění funkcionáři obce musí vykonávat tuto funkci vždy pečlivě, loajálně ve vztahu k obci a se znalostmi potřebnými pro výkon této funkce.

Prakticky to znamená, že výkon osob výše uvedených v duchu § 159 odst. 1 NOZ (péče řádného hospodáře) musí směřovat k naplňování principů 3E.

Stejný přístup doporučuje i Ministerstvo vnitra ČR ve svém metodickém doporučení 7.2 – "Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích" (ze dne 1. 7. 2016) uvádí, že "legislativní text pravidla péče řádného hospodáře vyjadřuje v § 38 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. Tzn. majetek obce, musí být využíván:

• účelně a hospodárně,

• v souladu se zájmy obce a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti,

• obec je rovněž povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.

Územní samosprávný celek a svazek obcí dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů § 15 odst. 1 uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě = ZFK. Na ÚSC, DSO a jimi zřízené subjekty a příspěvkové organizace se tedy plně vztahuje i povinnost zajišťovat finanční kontrolu včetně uplatnění kritérií 3E na veřejné prostředky a veřejné finance.

ÚSC dále při stanovení kritérií 3E a postupů dále vychází z:

• Metodického pokynu č. 3 z 1. 10. 2016 Metodika veřejného nakupování; Metodického pokynu č. 15 z 17. 2. 2021 Správa majetku v souladu s principy 3E; Metodického pokynu č. 23 Povinnost aplikace principů 3E při hospodaření územních samosprávných celků ze září 2022 Centrální harmonizační jednotky MFČR.

Metodického doporučení MVČR č. 7.2 z 1. 7. 2016 Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích.

Systém finanční kontroly a operace, kterých se uplatňování principu 3E týká:

ÚSC stanoví, že předmět finanční kontroly jako součásti systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky (§ 3 odst. 1 ZFK), na který uplatňují kritéria 3E tvoří následující veřejné prostředky [ § 2 písm. f) až k)ZFK ]:

1. veřejné finance (= veřejné příjmy a veřejné výdaje),

• veřejné příjmy, za které se považují příjmy státu, ÚSC, dobrovolného svazku obcí, jimi zřízených subjektů a jejich příspěvkových organizací ...,

• veřejné výdaje = výdaje vynaložené ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, z jiných peněžních fondů státu, územního samosprávného celku jimi zřízených subjektů a jejich příspěvkových organizací ..., z prostředků soustředěných v Národním fondu (fondy EU) a z jiných prostředků ze zahraničí poskytnutých na základě mezinárodních smluv nebo poskytnutých k plnění úkolů veřejné správy,

• veřejná finanční podpora, kterou jsou dotace, příspěvky, návratné finanční výpomoci a další prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtu územního samosprávného celku nebo z rozpočtu jimi zřízených subjektů a jejich příspěvkových organizací ..., prostředky poskytnuté z Národního fondu a jiné prostředky ze zahraničí poskytnuté na základě mezinárodních smluv, aktů práva Evropských společenství, aktů práva jiného členského státu Evropské unie nebo k plnění úkolů veřejné správy,

2. veřejné prostředky = dále věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo ÚSC, dobrovolného svazku obcí, jimi zřízených subjektů a jejich příspěvkových organizací

ÚSC za hlavní cíle finanční kontroly považuje:

a) dodržování právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správy v mezích těchto předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky k zajištění stanovených úkolů těmito orgány,

b) zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobeným zejména porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky nebo trestnou činností,

c) včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky, o prováděných operacích, o jejich průkazném účetním zpracování za účelem účinného usměrňování činnosti orgánů veřejné správy v souladu se stanovenými úkoly,

d) hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy.

ÚSC při své činnosti vychází z předpokladu [ § 2 písm. l)ZFK ], že operace v rámci finanční kontroly budou správné, tzn. že finanční a majetkové operace:

• budou v souladu s právními předpisy a schválenými cíli a záměry ÚSC

• dosáhnou optimálního vztahu mezi hospodárností, účelností a efektivností příslušné operace

ÚSC za účelné, efektivní a hospodárné nakládání s veřejnými prostředky před vznikem závazku nebo nároku považuje [ § 2 písm. m) až o)ZFK ]:

Takové nakládáním s veřejnými prostředky, které prokáže dělání "správných věcí“. Tzn věcí, které jsou v souladu s právními předpisy, stanovenými cíli a schválenými záměry... ÚSC. Tato provázanost účelného plnění s právními předpisy stanovenými a schválenými záměry a cíli je považována za zásadní. Jde o:

Příkazce operace, který bude o příjmu a výdaji rozhodovat bude za účelné považovat takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů. Požadavkem je důvodná potřeba organizace pro zajištění úkolů, cílů a činností stanovených zákony, schválenými cíli a záměry.

Konkrétně se jedná o naplnění cílů OVS, kvůli kterým daná potřeba vznikla. Účelnost se tedy:

• váže na to, jak užitečné (přínosné) jsou dané veřejné příjmy nebo výdaje, případně majetkové operace ve vztahu k dosažení požadovaných výsledků, tedy naplnění obecných předpisů a schválených cílů a záměrů,

• před zahájením operace musí být jasně identifikovatelná sumarizovaná a parametrizovaná potřeba, kterou chce OVS příjmem nebo výdejem, resp. majetkovou operací zajistit, musí být stanoveny konkrétní parametry potřeby a zváženy všechny související okolnosti,

• musí být zváženy možné varianty řešení dané potřeby a z nich v souladu s 3E vybrána ta nejvhodnější, resp. ta, která při eliminaci rizik konkrétní operace dosáhne optimální míru přínosu ve vztahu k nákladům a splnění potřeby jejích podmínek v čase a objemu,

• pro dodržení principu účelnosti je klíčová přípravná fáze před rozhodnutím o účelnosti, před zahájením příjmové a výdajové operace, resp. zadávacího řízení, kdy by měl vzniknout záměr veřejné zakázky, na základě kterého bude následně možné doložit potřebu, k jejímuž naplnění měla veřejná zakázka přispět.

Dosáhne se jí posouzením před finanční a majetkovou operací, zda existuje skutečná odůvodněná potřeba výdaje pro zajištění úkolů, cílů a činností organizace. Účelnost je nutné posoudit i v průběhu, resp. po ukončení finanční a majetkové operace jako zpětnou vazbou pro příkazce operace a vedoucího OVS o tom, jak konkrétní příjem, výdaj nebo majetková operace slouží potřebám OVS a do jaké míry bylo předpokládaného účelu dosaženo.

ÚSC vnímá Hospodárnost jako dělání věcí za "správnou (rozumnou) cenu.“

Příkazce operace, který bude o příjmu a výdaji rozhodovat bude za Hospodárné považovat takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů organizace s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů. Konkrétně:

• že zdroje jsou k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství, v přiměřené kvalitě a za co nejvýhodnější cenu,

• zda je poptávaná věc (zboží či služba) získána za co nejvýhodnějších podmínek pro zadavatele, a to jak při pořízení, tak v následném provozování.

Nakládání s veřejnými prostředky je hospodárné pouze tehdy, když jsou splněny všechny definované podmínky zároveň, tedy že je:

1. poptávané plnění řádně sjednáno,
2. poptávaná investice, majetek, zboží či služba k dispozici v požadovanou dobu, v požadovaném množství, v kvalitě odpovídající účelu, ke kterému má zboží či služba sloužit,
3. je dodáno za co nejvýhodnější cenu dosažitelnou při dané poptávané kvalitě.

   • Proto podle charakteru poptávaného zboží či služeb OVS vyhodnotí, zda nastává případ, zda je v případě veřejných zakázek vhodné hodnotit ekonomickou výhodnost nabídek pouze na základě nejvýhodnější ceny. V případě tohoto přístupu se hospodárnosti dosáhne pouze při stanovení jednoznačných technických požadavků (technických podmínek předmětu veřejné zakázky) v rámci veřejné soutěže.

   • V případech, kdy technické požadavky veřejné zakázky není možné jednoznačně a přesně specifikovat, bude ÚSC hodnotit ekonomickou výhodnost ve vazbě nabídkové ceny na další kritéria, jako např. kvalita plnění, nejnižší náklady životního cyklu, nejnižší provozní náklady, délka záručních dob.... Pro tento přístup musí být využita odpovídající váha a mix jednotlivých kritérií tak, aby co nejvíce odpovídala požadavku na hospodárnost plnění.

   • PO nebude za hospodárný považovat postup, kdy jsou poptávány zboží či služba či stavební práce provádění složitých výběrových řízení do finanční hranice, do které lze plnění pořizovat za ceny v místě a čase obvyklé, protože jejich soutěžení je považováno s ohledem na nízké náklady za nehospodárné.

ÚSC jí dosáhne posouzením před finanční a majetkovou operací, pokud srovná předpokládané ceny plnění podmínek dodání plnění, zda jimi bude dosaženo plnění a splnění úkolů, a to v rámci jednotlivých nabídek nebo místních podmínek, aby nebylo vynakládáno nadbytečné množství finančních prostředků, resp. aby nebyla pořizována kvalita plnění neodpovídající skutečné potřebě.

Hospodárnost je nutné posoudit i v průběhu, resp. po ukončení finanční a majetkové operace jako zpětnou vazbou pro příkazce operace a vedoucího OVS o tom, jaké prostředky byly vynaloženy na konkrétní příjem, výdaj nebo majetkovou operaci, v jakém čase, a zda plnění v množství, čase a kvalitě odpovídalo původním požadavkům na hospodárnost.

Příkazce operace, který bude o příjmu a výdaji rozhodovat bude za efektivností považovat takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Porovná cenu a rozsah parametrů plnění s jinými srovnatelnými variantami.

Princip efektivity je dodržen, pokud bylo realizací veřejné zakázky dosaženo zamýšlených výsledků a zároveň s vynaloženými prostředky nebylo možné dosáhnout výsledků lepších.

Za základní předpoklady pro naplnění principu efektivity ÚSC považuje:

1. Přiměřené plánování (co, v jakém množství, kvalitě a čase bude pořizováno ve vazbě na zdroje financování a cash flow),

2. Racionální příprava podmínek plnění a v případě veřejných zakázek zadávacích podmínek (na jak dlouho je vhodné uzavřít smlouvu, jak bude definována požadovaná kvalita, jak budou nastavena kritéria kvalifikace a pravidla pro hodnocení nabídek, jak budou nastaveny smluvní podmínky, za jakých podmínek a v jaké formě bude možné realizovat změny závazku ze smlouvy, které mohou v průběhu realizace vzniknout. Nedílnou součástí efektivního přístupu jsou uzavírané smluvní podmínky, zejména v oblasti rozsahu záruk, záručních dob, podmínek odstranění záručních vad, smluvních pokut atd.).

Dosáhne se jí především detailním stanovením potřebných parametrů výdaje pro účely zajištění předmětu činnosti ÚSC a správným nastavení parametrů hodnocení a výběrem z nejlepší nabídky cen, podmínek a parametrů .... před finanční a majetkovou operací.

Efektivnost je nutné posoudit i v průběhu, resp. po ukončení finanční a majetkové operace jako zpětnou vazbou pro příkazce operace a vedoucího OVS o tom, zda a do jaké míry bylo dosaženo předpokládaného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Srovnání mohou poskytnout i jiná uskutečněná srovnatelná plnění.

V případě účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti se jedná o závazná kritéria pro rozhodování příkazce operace a ve vymezených případech pro správce rozpočtu.

Při rozhodování o nakládání s veřejnými prostředky bude OVS sumárně a v souvislostech brát v úvahu:

• zákonné, a schválené cíle a záměry OVS,

• přesně definovaná sumarizovaná a parametrizovaná potřeba,

• stanoveny kvalitativní požadavky pro zajištění této potřeby,

• zvažováno více variant při rozhodování o zajištění potřeby a vyhodnocení souladu s principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti,

• zajištěny dostatečné a kvalitní podklady pro rozhodnutí o naložení s veřejnými prostředky (tzn. musí být zajištěn dostatek informací pro toho, kdo rozhoduje, aby byl schopen vyhodnotit, zda je realizace příjmu nebo výdaje v souladu s principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti).

Východiska:

Všichni volení zastupitelé a funkcionáři ÚSC jsou si v souladu s § 159 a 1411 NOZ vědomi povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře:

• že zákony o územních samosprávných celcích (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze) odkazem vyžadují zajištění finanční kontroly podle ZFK,

• že územní samosprávný celek a svazek obcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě = ZFK,

• že při přezkoumávání hospodaření je kladen vysoký důraz na to, aby výsledkem přezkoumávání bylo ujištění, že územní samosprávný celek hospodařil v souladu s principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti definovanými v zákoně o finanční kontrole (zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí).

Při rozhodování o nakládání s veřejnými prostředky v tomto případě bylo zajištěno následující:

• byla dostatečně přesně definovaná potřeba,

• byl zajištěn přístup občanů k informacím o nakládání s veřejnými prostředky a majetkem viz např. povinnost zveřejňovat na internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva návrh střednědobého výhledu rozpočtu viz § 3 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. a návrh rozpočtu viz § 11 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.

• byly stanoveny všechny klíčové kvalitativní požadavky pro zajištění potřeby v souladu

• bylo zvažováno více a vyhodnoceno více variant při rozhodování o zajištění potřeby a vyhodnocení souladu s principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti,

• byly zajištěny dostatečné a kvalitní podklady pro rozhodnutí pro rozhodování příslušného orgánu podle zákona o obcích, ZFK, zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ... tak, aby tento orgán měl tak dostatek kvalitních informací proto, aby mohl kvalifikovaně rozhodnout,

• byla známa rizika ovlivňující realizaci nakládání s veřejnými prostředky včetně jejich možných dopadů.

Rozhodování dle § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb.; § 2 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. a § 1 odst. 4 zákona č. 129/2000 Sb. o:

• povinnosti pečovat o všestranný rozvoj a o potřeby občanů vymezení cílů obce, kraje, hlavního města Prahy a tedy i účelu, za kterým má obec vynakládat své prostředky.

Rozhodování dle § 38 odst. 1, 2, 6 a 7 zákona č. 128/2000 Sb.; § 35 odst. 1, 2, 3 a 4 zákona č. 131/2000 Sb.; § 17 odst. 1, 2, 6 a 7 zákona č. 129/2000 Sb. o:

• povinnosti obce využívat majetek obce účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti,

• povinnosti obce chránit majetek obce před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím,

• povinnosti obce pečovat o zachování a rozvoj svého majetku, přičemž porušením povinností není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn,

• povinnosti obce chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení,

• povinnosti obce trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv,

• povinnosti obce s nepotřebným majetkem obec nakládat způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy, pokud zákon o obcích nestanoví jinak,

• povinnosti obce vést účetnictví podle zákona o účetnictví.

Rozhodování dle § 39 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb.; § 36 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb.; § 18 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb. o:

• povinnosti obce při úplatném převodu majetku sjednat cenu ve výši, která je v daném místě a čase obvyklou, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné. Důvody pro odchylku využívat pouze v případech, kdy prodej majetku za cenu obvyklou v konkrétním případě není možný (prokazatelně proběhlo několik neúspěšných nabídkových řízení). Nebo v případech, kdy s ohledem na povinnost obce pečovat o všestranný rozvoj a o potřeby svých občanů a s ohledem na její povinnost pečovat o rozvoj a zachování obecního majetku nebude obec převodem za nižší cenu poškozena, tj. jestliže prodej za nižší než obvyklou cenu přinese obci jiné výhody (např. narovnání právních vztahů z minulosti, zamezení sousedským sporům).

Rozhodování dle § 37 odst. 1 a 3 zákona č. 131/2000 Sb.:

• v případě hospodaření hlavního města Prahy a městských částí respektovat, že stát Česká republika) má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostí na hlavní město Prahu a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku hlavním městem Prahou vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem,

• v případě, že hlavní město Praha učinilo právní jednání s majetkem uvedeným v předchozím odstavci v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je hlavní město Praha povinno odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.

Rozhodování dle § 76 odst. 1, 4 a 5; § 57 odst. 1, 4 a 5 zákona č. 131/2000 Sb. o:

• povinnosti obce důkladně zdůvodnit poskytnutí mimořádné odměny za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů členovi zastupitelstva obce. Povinnost odůvodnění a projednání mimořádných odměn pro členy zastupitelstva obce je projevem hospodárnosti. Tu lze spatřovat v souvislosti s veřejnou kontrolou, která by měla probíhat u schvalování odměn na zasedání zastupitelstva a která by měla na případné nadměrné odměňování upozornit.

Rozhodování dle § 53 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. o:

• odměně neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy za výkon funkce odměnu. V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem hlavního města Prahy, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva hlavního města Prahy, kterým odměnu stanovilo.

Rozhodování dle § 51 odst. 1, 4 a 5 zákona č. 129/2000 Sb. o:

• odměňování členů zastupitelstva za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů kraje,

• návrhu na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva jako o samostatném bodu navrženého programu připravovaného zasedání zastupitelstva,

• odůvodnění návrhu na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva a jeho projednání jako samostatný bod programu jednání zastupitelstva s tím, že důvod poskytnutí mimořádné odměny bude uveden v usnesení zastupitelstva, kterým byla mimořádná odměna poskytnuta.

Rozhodování dle § 84 odst. 2, písm. a), b), n), o), u) a v) zákona č. 128/2000 Sb.:

• při schvalování programu rozvoje obce,

• při schvalování rozpočtu obce, závěrečného účtu obce a účetní závěrky obce sestavenou k rozvahovému dni,

• při stanovení výše odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce,

• při stanovení paušální částky náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 71 odst. 3,

• při rozhodování o mimořádných odměnách podle § 76,

• při rozhodování o plněních pro členy zastupitelstva obce podle § 80 a o poskytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou uvolněným členům zastupitelstva obce podle § 81a odst. 6,

• při stanovování pravidel pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce,

• při rozhodování o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů obce.

Při rozhodování Zastupitelstva obce dle § 85 zákona č. 131/2000 Sb. o:

• nabytí a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,

• poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,

• poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 50 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí,

• uzavření smlouvy o společnosti a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o společnosti, jejíž je obec společníkem,

• peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,

• vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 20 000 Kč,

• zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč,

• dohodě o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,

• postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč,

• uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti,

• zastavení nemovitých věcí,

• vydání komunálních dluhopisů,

• nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce,

• zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem, pokud tuto pravomoc zastupitelstvo obce zcela nebo zčásti nesvěřilo radě obce nebo starostovi.

Při rozhodování Zastupitelstva hlavního města Prahy dle § 59 odst. 2 písm. c), d), e), f), j), k), u), v), w) a x) a odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb. o:

• územně plánovací dokumentaci pro celé území hlavního města Prahy,

• projednání s městskými částmi schvalování a uskutečňování strategie rozvoje hlavního města Prahy podle zvláštních právních předpisů,

• projednání připomínek městských částí k návrhu strategie rozvoje hlavního města Prahy, které se dotýkají jejich území,

• projednání s městskými částmi hlavního města Prahy schválení rozpočtu, závěrečného účtu a účetní závěrky sestavené k rozvahovému dni,

• vydávání obecně závazné vyhlášky ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy,

• projednání s městskými částmi hlavního města Prahy schvalování programu rozvoje územního obvodu hlavního města Prahy včetně stanovení rozsahu dopravní obslužnosti území hlavního města Prahy,

• projednání s městskými částmi hlavního města Prahy schvalování koncepci rozvoje informačních systémů pro potřeby hlavního města Prahy a městských částí,

• stanovení výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy za měsíc,

• stanovení paušální částky náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 52 odst. 5, rozhodování o mimořádných odměnách podle § 57,

• plněních pro členy zastupitelstva hlavního města Prahy podle § 58c,

• poskytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy podle § 58e odst. 6,

• stanovení pravidel pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva hlavního města Prahy,

• peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva hlavního města Prahy, za výkon funkce členů výborů zastupitelstva hlavního města Prahy, komisí rady hlavního města Prahy a zvláštních orgánů hlavního města Prahy,

O právních jednáních:

• o vydání komunálních dluhopisů,

• o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,

• o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy o společnosti, jde-li o závazek větší než 10 000 000 Kč,

• o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, jde-li o závazek větší než 5 000 000 Kč,

• o přijetí dotace, jde-li o závazek vyšší než 50 000 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak,

• o poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci, jde-li o závazek vyšší než 50 000 000 Kč, a uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí, není-li dále stanoveno jinak,

• o poskytování dotací a půjček městským částem z rozpočtu hlavního města Prahy, s výjimkou dotací poskytovaných ze státního rozpočtu nebo rozpočtu státního fondu a s výjimkou poskytování dotací v době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu, je-li dotace poskytována v souvislosti s vyhlášeným krizovým stavem,

• o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 200 000 Kč spolkům, humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí a uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí,

• o bezúplatném postoupení pohledávek vyšších než 10 000 000 Kč,

• o zastavení nemovitých věcí, k) o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací,

• o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací a obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,

• o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší než 2 000 000 Kč ročně jedné a téže osobě, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,

• o vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 5 000 000 Kč,

• o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,

• o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,

• nabytí a převodu práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy,

• zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města Prahy nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby hlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo hlavního města Prahy zcela nebo zčásti svěřit radě hlavního města Prahy nebo primátorovi hlavního města Prahy.

Při rozhodování Zastupitelstva kraje dle § 35 odst. 2 písm. c), d), e), i), j), k), q), r), s), t) a u) zákona č. 129/2000 Sb. o:

• vydání obecně závazné vyhlášky kraje,

• koordinaci rozvoje územního obvodu, schvalování strategie rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťování jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,

• schvalování koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťování jejich realizace a kontrolovat jejich plnění,

• schvalování rozpočtu kraje, schvalování závěrečného účtu kraje a schvalování účetní závěrky kraje sestavené k rozvahovému dni,

• zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek kraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny,

• rozhodování o založení a rušení právnických osob, schvalování jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,

• stanovení výše odměn neuvolněným členům zastupitelstva za měsíc,

• stanovení paušální částky náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 46 odst. 3, rozhodování o mimořádných odměnách podle § 51, o plněních pro členy zastupitelstva podle § 55 a o poskytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou uvolněným členům zastupitelstva podle § 56a odst. 6,

• vyslovování souhlasu se vznikem pracovněprávního vztahu mezi krajem a členem zastupitelstva,

• stanovení pravidel pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva (§ 56),

• rozhodování o peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva,

• nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací,

• poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v hodnotě nad 100 000 Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce,

• poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 200 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám v kalendářním roce a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o účelové dotace z prostředků státního rozpočtu,

• poskytování dotací obcím z rozpočtu kraje a kontrola jejich využití, s výjimkou poskytování dotací v době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu, je-li dotace poskytována v souvislosti s vyhlášeným krizovým stavem,

• vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 200 000 Kč,

• zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 200 000 Kč,

• dohodě o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,

• postoupení pohledávky vyšší než 200 000 Kč,

• uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a ke smlouvě o společnosti,

• zastavení nemovitostí,

• vydání komunálních dluhopisů,

• stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob,

• peněžitých a nepeněžitých vkladech do právnických osob,

• nabytí a převodu práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví kraje,

• zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví kraje nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby krajem v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo zcela nebo zčásti svěřit radě nebo hejtmanovi.

Při rozhodování Rady obce dle § 102 odst. 2 písm. a), i), j) a k) zákona č. 128/2000 Sb. o:

• zabezpečování hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádění rozpočtových opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,

• kontrole plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,

• stanovení celkového počtu zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,

• přezkoumávání na základě podnětů opatření přijatých obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi,

• zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem, pokud tuto pravomoc zastupitelstvo obce zcela nebo zčásti svěřilo radě obce.

Při rozhodování Rady hlavního města Prahy dle § 68 odst. 2 písm. a), b), c), g), h), j), l), m), n), o), p), q), r), s), t) a u) zákona č. 131/2000 Sb. o:

• zabezpečování hospodaření hlavního města Prahy podle schváleného rozpočtu a kontrole hospodaření podle něj,

• provádění rozpočtových opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem hlavního města Prahy,

• ukládání úkolů Magistrátu hlavního města Prahy v oblasti samostatné působnosti hlavního města Prahy a kontrolovat jejich plnění,

• plnění úkolů zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy, vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem hlavního města Prahy a schvalovat účetní závěrku příspěvkových organizací zřízených hlavním městem Prahou, sestavenou k rozvahovému dni,

• plnění funkce valné hromady, je-li hlavní město Praha jediným akcionářem nebo jediným společníkem,

• přezkoumávání opatření přijatých Magistrátem hlavního města Prahy a komisemi rady hlavního města Prahy v samostatné působnosti na základě podnětů,

• rozhodování o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nepřesahujících 200 000 Kč v jednotlivých případech spolkům, humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí a uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí,

• rozhodování o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě nižší než 5 000 000 Kč,

• rozhodování o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy o společnosti, nejde-li o závazek vyšší než 10 000 000 Kč,

• rozhodování o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, nejde-li o závazek vyšší než 5 000 000 Kč,

• rozhodování o bezúplatném postoupení pohledávek v hodnotě nepřevyšující 10 000 000 Kč,

• rozhodování o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací, obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě nepřevyšující 5 000 000 Kč,

• rozhodování o vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 5 000 000 Kč,

• rozhodování o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující 5 000 000 Kč,

• rozhodování o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,

• rozhodování o stanovení počtu zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, do zařízení hlavního města Prahy bez právní subjektivity, do organizačních složek a do městské policie a o objemu prostředků na platy těchto zaměstnanců.

Při rozhodování Rady městské části dle § 94 odst. 2 písm. a), d) a h) zákona č. 131/2000 Sb. o:

• zabezpečení hospodaření městské části podle schváleného rozpočtu,

• stanovení celkového počtu zaměstnanců městské části zařazených do úřadu městské části a do zařízení městské části bez právní subjektivity,

• provádění rozpočtových opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem městské části.

Při rozhodování Rady kraje dle § 59 odst. 1 písm. a), b), f), i) a j) a odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb. o:

• zabezpečení hospodaření kraje podle schváleného rozpočtu a provádění rozpočtových opatření v rozsahu svěřeném zastupitelstvem,

• stanovení počtu zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, do zvláštních orgánů kraje a do organizačních složek a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců,

• přezkoumávání opatření přijatých krajským úřadem v samostatné působnosti,

• výkonu zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám, organizačním složkám, které byly zřízeny nebo založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem, včetně jmenování a odvolávání jejich ředitelů a stanovení jejich platu a odměn. K tomu pravidelně jedenkrát ročně projednat zprávu o jejich činnosti, o plnění jejich úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny, a přijímat příslušná opatření k nápravě,

• rozhodovat ve věcech kraje jako jediného společníka obchodní společnosti.

Dále rozhodovat o těchto právních jednáních kraje při:

• poskytování dotací a návratných finančních výpomocí do 200 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám v kalendářním roce a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o účelové dotace z prostředků státního rozpočtu,

• vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 200 000 Kč,

Pro rozhodování podle § 4 odst. 1, 3 a 4; § 6 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. o:

• rozpočtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí jako finančním plánu, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku nebo svazku obcí,

• tom, že příslušný ÚSC při zpracování ročního rozpočtu vychází ze střednědobého výhledu rozpočtu,

• zpravidla vyrovnaném sestavení rozpočtu, přičemž může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let,

• tom, že podnikatelská činnost územního samosprávného celku nebo svazku obcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí.

Pro rozhodování podle § 4 odst. 1, 3 a 4; § 6 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. o výdajích z rozpočtu obcí a měst o:

• závazcích vyplývajících pro obec z plnění povinností uložených jí zákony,

• výdajích na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,

• výdajích spojených s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem,

• závazcích vyplývajících pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,

• závazcích…