Pravidla pro spolupráci s odborovou organizací

2.18.7

Pravidla pro spolupráci s odborovou organizací

JUDr. Věra Bognárová

Zaměstnavatel ................................... (název a sídlo, IČO)

Těmito pravidly se upravují způsoby spolupráce s odborovou organizací a stanoví se, kteří zaměstnanci ...... (název firmy) jsou v jednotlivých záležitostech oprávněni jednat jménem zaměstnavatele. Za odborovou organizaci jedná její orgán, který je k tomu oprávněn podle stanov nebo na základě zmocnění.

Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle jejích stanov a alespoň tři její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její organizační složka, která má právo jednat jménem odborové organizace. Oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splňuje podmínky upravené § 286 odst. 3 ZP. Odborová organizace, která přestane tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit.

1. Spolupráci zaměstnavatele s odborovou organizací upravují příslušná ustanovení zákoníku práce (zejména § 22 ZP až § 29 ZP, § 276 až § 280 ZP, § 286 ZP, § 287 ZP). Tato spolupráce se uskutečňuje:

• projednáním,

• dohodou,

• povinností informovat,

• právem kontroly odborové organizace,

• kolektivním vyjednáváním.

2. Projednání předchází požadavek zaměstnavatele o stanovisko odborové organizace. Uskutečňuje se ve vzájemně dohodnuté lhůtě přímým jednáním tak, aby vedlo k dosažení shody. Nedosáhne-li se shody, zaměstnanec oprávněný k jednání za zaměstnavatele, předá věc k projednání nejblíže vyššímu vedoucímu zaměstnanci a v závažných případech statutárnímu orgánu zaměstnavatele (je-li zaměstnavatelem právnická osoba) – zaměstnavateli (je-li zaměstnavatelem fyzická osoba).

3. Dohodou se rozumí spolurozhodování, tedy souhlas odborové organizace či rozhodnutí učiněné v dohodě s ní, kdy právní jednání (do 31. 12. 2013 označované jako právní úkon) učiněné zaměstnavatelem bez tohoto souhlasu (dohody) je buď neplatné, nebo je sice platné, avšak právně napadnutelné.

Neplatnost právního jednání v tomto případě nastává, je-li pro toto jednání výslovně stanovena zákonem (např. vydání pracovního řádu - § 306 odst. 4 ZP).

4. Při informování předává odborové organizaci pověřený zaměstnanec zaměstnavatele podklady o pracovněprávních a ekonomických (zejména mzdových) záležitostech týkajících se zaměstnanců (§ 279 ZP a § 287 ZP), a to v dohodnutém rozsahu a lhůtách.

5. Při výkonu kontrolní činnosti, ke které je odborová organizace oprávněna v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 322 ZP), spolupracuje s ní pověřený zaměstnanec zaměstnavatele v potřebném rozsahu tak, aby bylo dosaženo výsledků, na které je kontrola zaměřena.

6. Při kolektivním vyjednávání se obě smluvní strany řídí zákoníkem práce (§ 22 až § 29 ZP) a zákonem o kolektivním vyjednávání.

Alt.1

7. Za zaměstnavatele přitom jednají:

a) v pracovněprávní oblasti ........... (příslušný útvar nebo referent, popřípadě jednotliví vedoucí zaměstnanci v rozsahu své působnosti - uvede se konkrétně kdo),

b) v ekonomické (zejména mzdové) oblasti ............ (zpravidla útvar pověřený touto oblastí, popřípadě vedoucí ekonomického úseku),

c) v ostatních oblastech kolektivního vyjednávání (např. zaměstnanecké výhody, pracovní podmínky) jednotlivé útvary, do jejichž působnosti spadají projednávané otázky,

d) v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci příslušní vedoucí zaměstnanci.

K uzavření kolektivní smlouvy je oprávněn výhradně ........ (statutární orgán zaměstnavatele - právnické osoby, zaměstnavatel - fyzická osoba),

Alt.2

7. Za zaměstnavatele jednají s odborovou organizací zaměstnanci zaměstnavatele, kteří jsou k tomuto jednání oprávněni podle organizačního řádu. K uzavření kolektivní smlouvy je oprávněn výhradně ........ (statutární orgán zaměstnavatele – právnické osoby, zaměstnavatel – fyzická osoba),

8. Funkcionářům odborové organizace poskytne zaměstnavatel k výkonu jejich činnosti pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v nezbytně nutném rozsahu. Činností se rozumí výkon oprávnění odborové organizace ve smyslu předchozích ustanovení. Zaměstnancům – členům odborové organizace poskytne zaměstnavatel pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v nezbytně nutném rozsahu

• pro konání voleb,

• pro schůzovou činnost, pokud ji nelze vykonat v době volna.

9. Zaměstnavatel poskytne odborové organizaci bezplatně......... (místnost s vybavením, uvede se konkrétně) a uhradí náklady spojené s údržbou a technickým provozem této místnosti. Bezplatně poskytne rovněž podklady potřebné pro výkon jeho oprávnění.

10. Zaměstnavatel umožní zaměstnancům konání voleb do odborového orgánu v termínu a na místě dohodnutém s dosavadním odborovým orgánem, a to v pracovní době.

Poznámka:

Body 8, 9 a 10 není třeba uvádět, je-li takové ujednání obsaženo v kolektivní smlouvě.

11. Tato pravidla vstupují v účinnost dnem ........

V .......... dne ..........

......................................

zaměstnavatel

(oprávněný orgán)

Příloha:

Přehled druhů spolupráce odborové organizace a zaměstnavatele podle jednotlivých oblastí činnosti tak, jak vyplývají ze zákoníku práce, popř. z jiných předpisů

Spolurozhodování:

• příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb (§ 225 ZP) a jeho čerpání (§ 3 odst. 1 vyhlášky č. 114/2002 Sb.)

• výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru, jde-li o člena odborového orgánu (§ 61 odst. 2 až 4 ZP)

• vydání pracovního řádu (§ 306 odst. 4 ZP)

• určení hromadného čerpání dovolené (§ 220 ZP)

• dohoda o výši poskytované náhrady mzdy při překážce v práci na straně zaměstnavatele (§ 209 odst. 2 ZP – částečná nezaměstnanost. Pozn.: K datu redakční závěrky ještě nebyla známa definitivní právní úprava kurzarbeitu, která se tohoto u stanovení dotkne.)

• dohoda o organizaci školení k BOZP (§ 108 odst. 5 ZP)

• dohoda o srážení členských příspěvků (§ 146 ZP)

• písemný rozvrh čerpání dovolené (§ 217 odst. 1 ZP)

Projednání:

• hromadné propouštění, BOZP, ekonomická situace, normování práce, organizace práce, mzdový systém, systém školení, pracovní podmínky, opatření týkající se většího počtu zaměstnanců (§ 280 ZP, § 287 odst. 2 ZP),

• převody zaměstnanců (§ 280 odst. 1 písm. d) ZP, § 338 až § 342 ZP) vydávání pracovněprávních předpisů, návrhy ostatních předpisů týkajících se zaměstnanců (§ 320 ZP)

• převedení zaměstnance na jinou práci (§ 46 ZP)

• hromadné propouštění (§ 62 odst. 3 ZP)

• výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru (§ 61 odst. 1 ZP)

• hromadná úprava pracovní doby, práce přesčas, nařízení práce ve dnech pracovního klidu a v noci (§ 99 ZP),

• stanovení výplatního termínu (§ 141 odst. 3 ZP)

• projednání pracovního úrazu (§ 105 odst. 1 ZP)

• účast na řešení otázek BOZP (§ 108 odst. 1, 2 a 6 ZP),

• zavádění a změny norem spotřeby práce (§ 300 ZP)

• výše požadované náhrady škody přesahující 1000 Kč (§ 263 odst. 3 ZP) rozhodnutí o neomluvené absenci (§ 348 odst. 3 ZP)

Informace:

• vývoj mezd, ekonomická situace, organizační opatření, vývoj zaměstnanosti, pracovní podmínky, opatření v oblasti BOZP, nabídka voln ých pracovních míst (§ 279 ZP)

• nově sjednané pracovní poměry (§ 38 odst. 3 ZP)

• hromadné propouštění (§ 62 odst. 2 ZP)

• přehled rozvázaných pracovních poměrů (§ 61 odst. 5 ZP)

• omezení pracovních rizik (§ 108 odst. 3 a 4 ZP)

• přechod práv a povinností (§ 339 ZP)

• vývoj mezd a platů (§ 287 odst. 1 ZP)

Poznámka:

Podle zákona o zaměstnanosti má zaměstnavatel povinnost informovat zaměstnance agentury práce k němu dočasně přidělené o nabídce volných pracovních míst. I když tu nejde o informaci pro odborový orgán, je vhodné, zapracuje-li zaměstnavatel tuto povinnost do svého vnitřního předpisu (např. do organizačního nebo pracovního řádu).

Kontrola:

- opatření v oblasti BOZP (§ 322 ZP)

Poznámky:

1. Nejsou uvedena ustanovení, podle kterých je třeba výhradně ujednání v kolektivní smlouvě. Jde např. o vyrovnávací období při uplatnění nerovnoměrného rozvržení pracovní doby (§ 78 odst. 1 písm. m) ZP), konta pracovní doby (§ 86 odst. 3 ZP) a celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4 ZP), dále při sjednání úrovně zaručené mzdy (§ 112 odst. 2 ZP). Kromě toho je třeba ujednání v kolektivní smlouvě i v dalších případech u zaměstnavatelů, u nichž působí odborová organizace, např. zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy (§ 79 odst. 3 ZP) a cenově zvýhodněné poskytování stravy (§ 236 odst. 3 ZP). Úpravy je možné provést i vnitřním předpisem s výjimkou zavedení konta pracovní doby podle § 86 odst. 1 ZP. Jestliže působí u zaměstnavatele odborová organizace, smí zavést konto pracovní doby pouze kolektivní smlouva. V ostatních případech však může zaměstnavatel podle svého uvážení upravit okruhy shora uvedených otázek ve vnitřním předpisu anebo v kolektivní smlouvě. Je však možné, aby odborová organizace se zaměstnavatelem sjednala v kolektivní smlouvě, že i nadále bude zaměstnavatel vydávat vnitřní předpis jen tehdy, pokud je k tomu kolektivní smlouvou zmocněn.

2. Výčet všech výše uvedených ustanovení nemusí být úplný, protože povinnost některé z forem spolupráce s odborovou…