Řízení rizik v PO

5.2.13

Řízení rizik v PO

Mgr. Pavel Bláha

Tato směrnice nastavuje základní vztahy, kompetence a odpovědnosti v oblasti řízení rizik příspěvkové organizace (dále i PO) v rámci finanční kontroly.

Součástí této směrnice není úprava řízení ostatních rizik (např. rizik kybernetické bezpečnosti, ochrany osobních údajů, rizik bezpečnosti a ochrany zaměstnanců při práci...).

Povinnost příspěvkové organizace řídit rizika vychází z § 25 odst. 4 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (dále i ZFK), ve znění pozdějších předpisů (zákon o finanční kontrole). Dle těchto ustanovení jsou všichni vedoucí zaměstnanci:

• v rámci vymezených povinností, pravomocí a odpovědností povinni zajistit fungování vnitřního kontrolního systému,

• povinni podávat vedoucímu příspěvkové organizace včasné a spolehlivé informace o výsledcích dosahovaných při plnění stanovených úkolů, o vzniku významných rizik, o závažných nedostatcích v činnosti PO  a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.

Postupy řízení rizik veřejných příjmů, veřejných výdajů a veřejných prostředků vycházejí z vyhlášky č. 416/2004 Sb., k provedení zákona o finanční kontrole a Metodických pokynů č. 2 a č. 11 Centrální harmonizační jednotky Ministerstva financí ČR – Metodiky řízení rizik ve veřejné správě a Vzorové směrnice pro řízení rizik ve veřejné správě.

Postup řízení rizik v PO je úzce provázán s řídící finanční kontrolou PO (viz. směrnice č.:.... Finanční kontrola v příspěvkové organizaci).

Při schvalování příjmových, výdajových a majetkových operací příspěvkové organizace prověřují rizika s operacemi související:

• Příkazce operace v rámci své odpovědnosti ověřuje věcná, právní a procesní rizika, která se při uskutečňování připravované operace mohou vyskytnout. Navrhuje opatření ke zmírnění těchto rizik a upozorňuje na ně osobu nebo orgán (ředitele PO), který o operaci rozhoduje.

• Správce rozpočtu v rámci své odpovědnosti ověřuje rozpočtová rizika, která se při uskutečnění operace mohou vyskytnout a upozorňuje na ně osobu nebo orgán (ředitele PO), který o operaci rozhoduje.

• Hlavní účetní v rámci své odpovědnosti ověřuje účetní rizika, která se při uskutečnění operace mohou vyskytnout.

• Zaměstnanci pověření kontrolou příjmů, resp. průběžnou a následnou kontrolou příjmových a výdajových operací

• Organizační řád příspěvkové organizace,

• Pracovní řád příspěvkové organizace,

• Směrnice finanční kontrola příspěvkové organizace,

• Oběh účetních dokladů příspěvkové organizace,

• Vnitřní předpisy příspěvkové organizace k zajištění jednotlivých agend a provozních činností PO.

Riziko je nebezpečí, že při zajišťování činnosti příspěvkové organizace nastane určitá událost, jednání nebo stav s následnými nežádoucími dopady na plnění schválených záměrů a cílů PO.

Za pravděpodobnost rizika příspěvková organizace považuje míru pravděpodobnosti výskytu rizikové události v budoucnosti měřenou na škále 1–5 (1 nejméně pravděpodobné, 5 nejvíce pravděpodobné)

Nežádoucí dopad rizika na činnost PO je výsledek působení rizika, který spočívá v narušení bezpečnosti informací, nehospodárném, neúčelném nebo neefektivním využívání veřejných prostředků. Může vést k neplnění stanovených úkolů a závazkových vztahů, příp. poškození dobrého jména PO. Dopad rizika se měří na škále 1–5 (1 nejmenší negativní dopad, 5 největší negativní dopad),

Významnost rizika vyjadřuje důležitost rizika pro příspěvkovou organizaci. Významnost je vyjádřena součinem pravděpodobnosti rizika a dopadu rizika (1–8 nízká míra významnosti rizika, 9–14 střední míra významnosti rizika, 15–25 vysoká míra významnosti rizika),

Řízení rizik je soustavná a systematická činnost:

• každého vedoucího zaměstnance při rozhodování v příspěvkové organizaci,

• příkazců operací,

• správce rozpočtu,

• hlavní účetní,

• a zaměstnanců pověřených kontrolou příjmů, resp. průběžnou a následnou…