Sestavení rozpočtu ÚSC (města)

6.2.5

Sestavení rozpočtu ÚSC (města)

Jaroslava Svobodová

Organizační uspořádání účetní jednotky:

Označení: ...................... Číslo: ......................................

Zpracoval: ...................... Kontroloval: ......................................

Platnost: ...................... Závaznost: ......................................

Datum vydání: ...................... Vydává: ......................................

Nahrazuje: ...................... Doplňuje: ......................................

Počet stran: ...................... Přílohy: ......................................

Metodické vymezení: Směrnice o zabezpečení zpracování rozpočtu města v souladu s obecně závaznými předpisy

Zastupitelstvo obce se na svém zasedání dne............ usneslo dle § 10 a 84 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), na této závazné směrnici:

Usnesení číslo:......................

Poznámka:

V úvodní části je třeba objasnit principy a postupy, které se budou v jednotlivých etapách, jednotlivými články řetězu uplatňovat. Je třeba vydefinovat, k čemu bude směrnice sloužit, co si stanovuje za cíl a jak toho chce dosáhnout, jakými prostředky.

Vzor:

Cílem vydání této metodiky pro sestavení rozpočtu je:

1.1. Zabezpečit zpracování rozpočtu města v souladu s ustanovením:

• zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),

• zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

1.2. Zpracovat rozpočet města v souladu se stanovenými prioritami, vycházejícími z:

• územního plánu rozvoje daného území,

• investičního plánu (záměru) města,

• rozpočtového výhledu.

1.3. Stanovit zásady pro sestavení rozpočtu města za účasti všech orgánů města a vymezit úlohu:

• volených orgánů,

• zaměstnanců města,

• všem městem zřízeným organizacím a organizačním složkám.

1.4. Zpracovaná metodika rozpočtu napomůže k sestavení rozpočtu:

• v požadovaném termínu,

• odpovídající kvalitě,

• ve srozumitelné ekonomicky vypovídací schopnosti.

1.5. Forma rozpočtu je zpracovaná s ohledem na:

• jednotlivé etapy,

• v návaznosti na statut a organizační řád města,

• na další směrnice doplňující finanční systémy města,

• na ustanovení týkající se komisí výborů (finanční a kontrolní) zastupitelstva města,

• na další skutečnosti.

Poznámka:

Obsahem tohoto článku je osnova směrnice. Uživatele informuje, co v daném dokumentu najde, jak se má zásadně orientovat v dalších ustanoveních. Osnova je podrobným vyjádřením celkového záměru dané metodiky. Pomáhá k ujasnění dílčích problémů a navozuje patřičnou situaci k řešení celkového záměru.

Vzor:

2.1. Úloha a funkce rozpočtu:

• charakteristika rozpočtu,

• funkce rozpočtu.

2.2. Přípravné práce rozpočtu:

• stanovení základního rámce rozpočtu,

• stanovení zásad přípravy rozpočtu,

• zhodnocení možností a potřeb města z hlediska dlouhodobých potřeb v kontextu s krátkodobými potřebami.

2.3. Sestavení návrhu rozpočtu

Metodika sestavení návrhu rozpočtu

• harmonogram zpracování rozpočtu,

• priority sestavení rozpočtu,

• vyčíslení předpokládaných příjmů,

• vyčíslení předpokládaných výdajů,

• stanovení komentáře k rozpočtu,

• rizikové faktory rozpočtu.

2.4. Projednání a schválení rozpočtu:

• stanovení termínů k projednání návrhu rozpočtu,

• zpracování konečného návrhu rozpočtu,

• schválení rozpočtu,

• podmínky pro hospodaření podle provizoria.

Poznámka:

Rozpočet města je významným dokumentem, který vypovídá o celkové finanční situaci a jejich změnách.

Mezi základní charakteristiky patří, že rozpočet města musí být:

• transparentní,

• srozumitelný.

Transparentní rozpočet je základem pro rozumnou diskusi o prioritách výdajové politiky v souladu s preferencemi. Srozumitelnost je třeba dodržet vůči ostatním uživatelům rozpočtového procesu, tj. veřejnosti - komunitě v místě. Rozpočet musí být také pravdivý. Má obsahovat veškeré předpokládané příjmy, které město (obec) v daném období očekává. Podceňování výše některých příjmových položek, event. neuvedení některých příjmů apod., musí mít i negativní dopady na testování přesnosti stanovení rozpočtu, s dalšími negativními ekonomickými dopady. Vyrovnaný rozpočet je podmínkou, která je chápána jako předpoklad pro zdravé městské finance. Rozpočet města (obce), musí obsahovat výhradně relevantní údaje, tzn. údaje, které jsou ověřitelné a objektivně doložitelné.

Vzor:

3.1. Rozpočet se stanoví jako vyrovnaný.

3.2. Rozpočtové rezervy budou tvořeny za účelem:

• udržení pozitivního dlouhodobého trendu u čistých provozních výsledků,

• krytí plánovaných výdajů na investice,

• udržení likvidity pro řešení budoucích nepředvídaných skutečností.

3.3. Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu.

3.4. Rozpočet města může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit:

• finančními prostředky z minulých let,

• smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí.

Poznámka:

V celkovém procesu tvorby a stanovení rozpočtu se definuje objektivizovaný cíl a způsob, jak jej dosáhnout. Zároveň je třeba volit správné způsoby financování (podle zlatého pravidla financování, tj. že dlouhodobé potřeby jsou financovány zdroji, které jsou dlouhodobě k dispozici).

V rámci rozpočtu musí město zajistit účelnou a efektivní alokaci zdrojů do aktiv na jednotlivé odbory městského úřadu a případně na další jednotky tak, aby měly potřebný dostatek prostředků na financování nárokovaných oprávněných výdajů, které jsou povinni realizovat v rámci organizačního řádu města.

Obsahem funkce kontrolní rozpočtu je zejména zjišťovat solventnost města, bonitu pohledávek, peněžní toky a jejich účinnost, poctivé, hospodárné a účelné hospodaření s majetkem města a ostatními aktivy.

Vzor:

4.1. Rozpočet města musí plnit zásadně tři funkce:

• funkce rozhodovací,

• funkce rozdělovací,

• funkce kontrolní.

Poznámka:

Do etapy přípravy rozpočtu náleží i provedení hluboké analýzy skutečností, kterými jsou zejména:

• Klasifikace obecného prostředí, mezi které náleží např. vazba na státní legislativu a fiskální politiku státu, orientace na stabilitu ekonomického prostředí – města, vyrovnanost (dlouhodobou) veřejného rozpočtu, prohlubování vazeb mezi vývojem příjmové základny a celkovým vývojem ekonomiky.

• Klasifikace dodatečných zdrojů financování z hlediska transferu, jakými jsou např. příspěvek na státní správu, příspěvek na školství, dotace (účelové), financování programů.

• Dodatečné zdroje financování prostřednictvím finančních operací, kde se hodnotí zejména možnosti města jako účastníka finančního trhu (peněžního, resp. kapitálového trhu), zkoumání daňové politiky státu a její přerozdělovací proces.

Vzor:

5.1. Klasifikace obecného prostředí

• Město má možnosti prohlubování vlastních příjmových zdrojů.

• Město je příjemcem analýza dodatečných zdrojů financování (s důrazem na dlouhodobé zdroje).

• Město zpracovává dlouhodobé finanční výhledy.

5.2. Klasifikace dodatečných zdrojů financování z hlediska transferu

• Město je příjemcem příspěvku na státní správu.

• Město je příjemcem účelové dotace.

• Město je účastníkem financování dlouhodobých programů (cizí zdroje).

5.3. Dodatečné zdroje financování prostřednictvím finančních operací

• Město může provádět finanční operace jako účastníka finančního trhu (peněžního, resp. kapitálového trhu).

• Město může přijímat úvěry jako dodatečné zdroje financování.

Poznámka:

V tomto článku by se měla objevit řada ustanovení, které jsou nezbytné k pochopení určitých mantinelů. Tak např. že základní rámec rozpočtu zpracuje a schválí rada města na základě objektivně zjištěných potřeb a dosažitelných zdrojů. Podkladem jsou nároky exaktně vyjádřené a zpracované vedoucími odborů městského úřadu podle stanovených kompetencí a odpovědností v souladu s organizačním řádem. Dále je užitečné v časové řadě za minulá období a posouzení srovnatelnosti ve světle daných ukazatelů, které se týkají zejména reformních kroků a změn z toho vyplývajících a trendů ve vývoji účelových dotací. Je třeba zahrnout i podmínky spojené s volebním programem a z něho plynoucí úkoly pro následující období, zkoumat demografické faktory a správní a manažerské faktory. Mezi jiným i úlohu municipálního dluhu. Stanovit rizika pro sestavení rozpočtu z hlediska subjektivního posouzení na základě vnitřních procesů a objektivního posouzení na základě vnějších procesů - legislativního rámce.

Vzor:

6.1. Zpracování nároků na rozpočet

Základní rámec rozpočtu zpracuje a schválí rada města na základě objektivně zjištěných potřeb a dosažitelných zdrojů.

6.1.1. Podkladem jsou nároky exaktně vyjádřené a zpracované vedoucími odborů městského úřadu podle stanovených kompetencí a odpovědností v souladu s organizačním řádem.

6.2. Podmínky spojené s volebním programem a z něho plynoucí úkoly pro následující období:

• preference mezi sociálními a ostatními programy,

• udržení sociálního rozvoje města,

• realizace programů orientované na otázku preferencí pro privátní sektor,

• řešení strategických otázek spojených s rozvojem infrastruktury,

• řešení strategických otázek bezpečnosti a ochrany obyvatel města.

6.3. Základní demografické faktory – zaměření na:

• celkový počet obyvatel,

• věkovou struktura,

• trendy vývoje obyvatelstva,

• osobní příjmy,

• míru nezaměstnanosti a její vývoj a dopady do ekonomického života města.

6.4. Správní a manažerské faktory – zaměřeno na:

• uplatňování moderních řídících metod a postupů,

• schopnost managementu plnit provozní rozpočty,

• přizpůsobení se nepředvídaným změnám,

• formulace dlouhodobých cílů,

• investování do lidských zdrojů,

• kvalifikovaně zpracovaný rozpočtový výhled.

6.5. Úloha municipálního dluhu – zaměřeno na:

• schopnost prosazovat úvěrové podmínky,

• oceňování úvěrového rizika,

• strukturu dluhových povinností.

Poznámka:

Na základě analýzy daného rámce následuje vydání pokynů pro vlastní zpracování přípravy rozpočtu adresovaného podle organizační struktury města a jejich výkonných orgánů v souladu s ustanovením zákona, Radě města a Výborům zastupitelstva, dále vedoucím odborů městského úřadu a konečně ředitelům neziskových organizací.

Vzor:

7.1. Vydání pokynů pro vlastní zpracování přípravy rozpočtu je adresováno:

• radě města,

• výborům zastupitelstva,

• vedoucím odborů městského úřadu,

• ředitelům neziskových organizací,

• vedoucím jednotlivých úseků městského úřadu,

• vedoucím pracovníkům organizačních složek.

Poznámka:

Ve výchozích dispozicích budou charakterizovány zdroje příjmů a výdaje.

Vzor:

8.1. Návrh rozpočtu zpracovat jako vyrovnaný s použitím:

8.1.1. kapitálových příjmů

• z prodeje majetku,

• ostatních dlouhodobých příjmů,

• příjmů z dlouhodobých finančních operací.

8.1.2. kapitálových výdajů

• investiční nákupy a související výdaje,

• pořízení dlouhodobého (nemovitého) majetku,

• pořízení pozemků,

• nákupy akcií a majetkových podílů,

• investiční transfery,

• investiční půjčky.

8.1.3. Hospodářské činnosti města v souladu se směrnicemi o provozování hospodářské (podnikatelské) činnosti:

• příprava podmínek pro realizaci činností,

• ekonomická rozvaha těchto činností.

8.1.4. Stanovení běžných příjmů a výdajů v souladu s ustanovením o rozpočtové skladbě:

8.1.5. Dotací podle příslibů.

Poznámka:

Mezi základní stanovenou zásadou by měla být uvedena skutečnost, z jakých hodnocení se při přípravě rozpočtu vychází. V krajním případě může být stanoven určitý počet kvantifikovaných ukazatelů a orientační mezní hodnoty. Město (obec) musí vycházet z předpokladu zjištěného na základě např. níže uvedených ukazatelů, které se již staly obvyklou součástí finančního řízení obce.

Z provedené analýzy bude zřejmá potřeba úhrady schodku /ztráty/ nebo rozdělení a použití přebytku /zisku/ pro příští období.

Vzor:

9.1. Jako orientační ukazatel bude obec používat hodnocení pomocí ukazatelů. Orientační žádoucí meze budou stanoveny až na základě výsledků časové řady. Jedná se o tyto ukazatele čistých provozních výsledků:

• opakující se příjmy – provozní výdaje,

• celkové příjmy – celkové výdaje,

• celkové výdaje/celkové příjmy,

• provozní výdaje/opakující se příjmy,

• provozní přebytek/příjmy ze státních dotací,

• provozní přebytek/státní dotace na provoz.

9.2. Možnosti navýšení příjmů

Poznámka:

Obce v České republice nemají v současnosti pravomoc ukládat daně. Při rozhodování o způsobech financování rozpočtu vzniká důležitá otázka zásad příjmové politiky. Týká se především způsobů, jakými budou náklady na místní veřejné služby rozloženy mezi občany. Některé služby se financují z daňových příjmů, každý daňový poplatník pak musí na tyto služby přispět bez ohledu na to, zda tyto služby využívá nebo ne. Jiné služby se financují přímými platbami uživatelů při užití těchto služeb.

Vzor:

9.2.1. Stanovení předpokladu dosažení stejné úrovně příjmů, tzn. podmínky, že se podaří příjmy udržet na stejné úrovni jako předcházející období.

9.2.2. Příjmy je možno navýšit způsobem:

• navýšení místních poplatků,

• dosahování účinných způsobu vymáhání pohledávek a nedoplatků,

• úpravou daňové zátěže v působnosti města,

• zefektivnění příjmů z hospodářské činnosti,

• zvýšení příjmů z prodeje majetku,

• využití účinných nástrojů finančních operací.

9.3. Stanovení výdajů

Poznámka:

Většinou se při rozpočtování vychází z plánování výdajů na základě meziročních přírůstků, tj. k současným výdajům, které se považují za základ, se přidá určitá částka, která odráží inflaci, růst poptávky nebo zlepšení. Slabou stránkou tohoto postupu je, že bere za dané historické na určitou službu a nezabývá se dalšími otázkami, kterými:

• je určitá služba, se kterou se pojí určité náklady, stále ještě oprávněná, nebo je dostatečnou prioritou, aby na ni byla vynaložena část rozpočtu,

• je daná služba rozložena přiměřeně mezi spotřebitele,

• poskytuje se daná služba za co možná nejnižších nákladů, tedy efektivně,

• poskytuje se daná služba v rozsahu, který odpovídá měnícím se podmínkám a potřebám

• a jiné.

Alternativním přístupem k výše uvedenému je takový postup, kdy se začíná od nuly. Nebere se tedy ohled na současnou výši nákladů na určitou službu a při odhadu výdajů se postupuje v následujících krocích:

• rozhodne se o tom, zda se má určitá služba zajistit (např. svoz odpadu),

• stanoví se standard pro danou službu (např. dvakrát týdně),

• provede se odhad nákladů určité služby při daném standardu.

Tento postup od "nulové základny" nelze použít pro všechny položky rozpočtu, doporučuje se jen ve vybraných případech.

Vzor:

9.3.1. Stanovení výdajů je třeba uzpůsobit podle:

• pořadí a naléhavosti daných potřeb,

• na základě nákladových propočtů,

• výše rozpočtovaných příjmů,

• podmínek vzájemně sladěných rozpočtů,

• stanovených zásad pro finanční vztahy k založeným a zřízeným organizacím.

9.3.2. Stanovení zásad podle odpovědnosti:

• hospodárnost rozpočtu,

• efektivnost využívaných finančních prostředků,

• kontrolní činnost (preventivní a průběžná),

• odpovědnost k budoucím obdobím – pozice opatrnosti.

Poznámka:

Finanční strategií oblasti se stanoví dlouhodobé finanční cíle, a to ve vzájemných souvislostech s cíli střednědobými, krátkodobými ve vazbě na rozpočtové možnosti.

Přitom platí, že obec nezohledňuje pouze jednosměrné finanční řízení pro své vlastní potřeby, ale musí vytvářet podmínky pro celý místní hospodářský rozvoj, resp. pro zajišťování prosperity řady relativně "autonomních" jednotek příslušné oblasti.

Podoba projektu není stanovena, ale platí, že dlouhodobé cíle jsou výchozím bodem i páteří celého systému hodnotového i naturálního řízení. Změny, které jsou výsledkem komplikovaných šetření, ovlivní zřejmě dlouhodobě rozvoj v dané oblasti a nejsou a nemohou být obsahem, pouze ročního rozpočtu. V závislosti na vypracované strategii následuje zpracování dlouhodobého rozpočtu členěného na běžnou a kapitálovou potřebu.

V návaznosti na uvedený obsah finančního řízení je nutné permanentní poznání způsobů finančního řízení jednotlivých hospodářských subjektů dané oblasti (obce), aby zároveň bylo možné na základě dílčích analýz a vyhodnocených údajů týkajících se hospodářského života uvnitř i vně regionů provést účelnou a tvůrčí syntézu poznatků.

Obec prostřednictvím svého aparátu a svých statutárních orgánů musí zastávat v tomto nepřetržitém procesu aktivní roli. Ta spočívá zejména iniciativách, kterými jsou především:

• Systematické provádění marketingu místního ekonomického rozvoje spočívající zejména ve zjišťování:

  1. úrovně míry zaměstnanosti i životné úrovně obyvatel současných i budoucích,
  2. vytváření obchodovatelného produktu, který obec nabízí na trhu v konkurenčním prostředí,
  3. přitažlivost obcí pro domácí i zahraniční investory.

• Vytváření podmínek pro místní hospodářský rozvoj, resp. pro zajištění prosperity obce či města, kdy je kladen důraz na:

  1. využití vlastních sil a prostředků institucionálních, lidských i hmotných,
  2. vnitřně sladěné cíle, týkající se problematiky školství, sociální péče, ochrany kulturních památek.

• Investování do lidských zdrojů:

  1. systematické vzdělávání a doškolování pracovníků,
  2. vytvoření případného klima pro širokou vzdělávací platformu,
  3. zainteresovanost pracovníků na dosaženém stupni doškolování.

Jedná se o nepřetržitý proces, který přepokládá potřebné znalosti a dovednosti týkající se alespoň základních forem finančního řízení a hospodaření podnikatelských a nepodnikatelských subjektů vně i uvnitř dané oblasti.

Složitost je daná tím, že při zpracování strategie oblasti je na místě vzít v úvahu procesy ekonomické, ekologické, sociální, kulturní, v neposlední řadě procesy širokého politického charakteru.

Vzor:

10.1. Zásadním východiskem pro stanovení ročních rozpočtů je zpracování finanční strategie města.

10.2. Finanční strategie se zpracovává průběžně během ročního období a zahrnuje následující hlediska:

10.2.1. Postavení města:

• historie a geografie,

• demografické ukazatele,

• místní hospodářský rozvoj a infrastruktura,

• vztahy v regionu a postavení města v něm.

10.2.2. Správní struktura:

• pravomoci a odpovědnosti,

• úroveň rozhodovacích procesů a jejich rámec,

• samostatnost města a definice omezujících (dlouhodobých) faktorů,

• charakteristika volených orgánů a profesionálních pracovníků,

• nároky a přísliby (vyjednávací pozice),

• výsledky historie, tradice, zahrnutí do internacionalizačních procesů.

10.2.3. Ekonomická struktura:

• majetkové a důchodové poměry města,

• charakteristika průmyslové základny, její výkonnost a různorodost,

• charakteristika územního fondu,

• vztahy k ostatním municipalitám,

• potenciál pracovní síly podle věkové kategorie,

• ohrožení nezaměstnaností, defekty na trhu práce,

• znalost a charakteristika velkých podniků,

• podíly na inkasu daní.

Poznámka:

Nedílnou součástí, ale relativně autonomní na rozdíl od výše uvedených hledisek, je charakteristika příjmů a výdajů.

Vzor:

10.3. Finanční struktura

10.3.1. Charakteristika příjmů:

• zdroje a jejich různorodost,

• adekvátnost a možnosti jejich omezení,

• variabilita a sezónnost příjmů,

• možnosti řízení dlouhodobého cash flow,

• transfery a vyrovnávací příspěvky,

• dotace, převody,

• finanční aktiva, jejich likvidita,

• přehled o stavu rizik.

10.3.2. Charakteristika výdajů:

• měnitelné,

• povinné.

10.4. Financování

• zdroje a jejich cena,

• užitečná míra zadluženosti,

• struktura zadluženosti,

• historie zadluženosti,

• harmonogram splatnosti,

• vnitřní způsobilost pro způsoby oddlužení,

• jistiny a záruky.

Poznámka:

Sestavení návrhu rozpočtu je realizováno podle stanoveného základního rámce vydaného radou města a podle zásad uvedených v předcházejících kapitolách. Metodika předpokládá, že na sestavení návrhu rozpočtu se podílí všechny orgány města podle pravomocí a kompetencí stanovených jednacím řádem zastupitelstva, rady města a organizačním řádem a pracovním řádem.

Vzor:

11.1 Příprava záměru:

a) záměr připravují orgány města podle jejich pravomocí a úkolů stanovených organizačním řádem. Náměty a návrhy jsou zpracovány podle jednotlivých kapitol, uvedených shora.

b) předpokládá se, že jednotlivé náměty a návrhy vychází:

• ze zjištěného stavu a předpokládané funkčnosti oblastí,

• z potřebnosti a dostupnosti jednotlivých služeb pro občany a město,

• požadavky jsou objektivní a potřeba je prokazatelná,

• jsou stanovena pravidla pro měření kvality poskytovaných služeb,

• jsou stanovena kritéria pro kontrolu a monitorování činnosti,

• z rozpočtového výhledu.

c) při každém návrhu pro zařazení nároku je doloženo:

• charakteristika a velikost inkasovaných příjmů z činnosti,

• předpokládané výdaje,

• stanovení priorit činnosti pro případ nedostatku finančních prostředků,

• doporučená opatření náhradního řešení.

11.2. Vzájemné vazby mezi prvky

11.2.1. Vedoucí odborů městského úřadu spolu s vedoucím úseků obdrží na základě projednání a schválení radou města zásady pro přípravu rozpočtu podle výše uvedeného ustanovení.

11.2.2. Iniciativní činnost výborů zastupitelstva města – práce na rozpočtu:

• hospodaření s majetkem města (vlastním úřadem),

• úspory na výdajích,

• podíl na přípravě jednotlivých činností a služeb,

• podíl na přípravě finančního vztahu k iniciativním neziskovým organizacím.

11.2.3. Hospodářská oblast ve vztahu k podnikatelským subjektům:

• úspory v hospodaření s majetkem města,

• racionalizační opatření v nákladech,

• podíl na navýšení výnosů ve vztahu k jiným subjektům,

• zkvalitňování systému řízení podnikatelského subjektu.

Poznámka:

Harmonogram sestavení rozpočtu v sobě zahrnuje jednak časový plán jednotlivých etap a jejich věcný obsah, jednak hledisko odpovědnostní ve vzájemné propojenosti. Předpoklady pro zpracování zahrnují časový plán jednotlivých prací, časovou rozvahu pro přípravu záměru, vydání záměru, zpracování vlastního návrhu rozpočtu.

Vzor:

12.1. Časový plán jednotlivých prací:

• přípravné práce pro zpracování rozpočtu budou prováděny v období od...............do .................. běžného roku,

• příprava záměru rozpočtu bude prováděna v období od...............do .................. běžného roku,

• vydání záměru rozpočtu je stanoveno na datum běžného roku.......................,

• zpracování vlastního návrhu rozpočtu v období od...............do .................. běžného roku.

12.2. Datum zpracování konečného návrhu rozpočtu v období od...............do .................. běžného roku.

12.2.1. Předložení a projednání radou města v období od...............do .................. běžného roku.

12.2.2. Zveřejnění návrhu rozpočtu před projednáním v zastupitelstvu v období od...............do .................. běžného roku.

12.2.3. Datum projednání návrhu rozpočtu zastupitelstvem v období od...............do .................. běžného roku.

Čl. 13

Poznámka:

Priority je nutno stanovit podle pořadí důležitosti a ve vztahu k volebnímu programu a v úzké návaznosti na finanční strategii, územní plán rozvoje města a rozpočtový výhled při dodržení legislativních norem, dodržení stanovených cílů a úkolů vydaných radou města v zásadách a záměrech rozpočtu. Přičemž se zároveň bude jednat o nalezení možných způsobů a forem navýšení příjmů města, zabezpečí minimálně stejné příjmy na úrovni předcházejícího roku.

A např. o dosažení zkvalitnění ve využívání majetku města používaného v rámci vlastní činnosti, majetku používaného organizačními složkami a Příspěvkovými organizacemi, využívaného pro podnikatelskou činnost, obhospodařovaného prostřednictvím sdružení, či svazkem měst apod.

Vzor:

13.1. Stanovení priorit

a) dodržení legislativních norem platných pro:

• účelové prostředky a dotace ze státního rozpočtu,

• účelové prostředky z účelových fondů,

• sociální dávky.

b) priority v jednotlivých oblastech:

• bydlení,

• komunikace a doprava,

• správa majetku ve vlastnictví města,

• nové pracovní příležitosti,

• životní prostředí,

• památková péče,

• péče o neekonomicky činné občany,

• péče o předškolní a školní mládež,

• realizace opatření ke snížení nezaměstnanosti,

• bezpečnost občanů města,

• cizinecký ruch.

c) priority v činnosti města ve vztahu k neziskovým organizacím v návaznosti na oblasti:

• školství,

• kultura,

• památky,

• sportovní činnost,

• vzdělávání,

• využití volného času,

• mezinárodní vztahy mezi městy,

• cizinecký ruch.

13.2. Předpokládaný způsob financování:

• využití vlastních zdrojů financování:

• rozpočtové, volné prostředky,

• hospodářská (podnikatelská) činnost,

• kapitálové zdroje,

• dotace a účelové prostředky,

• příjmy z reklam a sponzorství,

• příjmy z poskytnutých darů,

• úvěrové financování.

Poznámka:

Strukturu rozpočtu příjmů a výdajů, která přichází v úvahu, je třeba uvést v detailním členění. Právě v této etapě a při této činnosti dochází ke konkretizaci dílčích cílů a záměrů, které v konečném důsledku musí vyústit v žádoucí řešení.

Vyčíslení rozpočtových příjmů a výdajů se provádí podle položek rozpočtové skladby.

Vzor:

14.1. Rozpočet příjmů

a) Vlastní příjmy

• kapitálové

  1. příjmy z prodeje dlouhodobého majetku,
  2. příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů,

• běžné

  1. daňové,
  2. nedaňové,

b) Přijaté dotace

• kapitálové a běžné a to:

  1. od rozpočtů centrální úrovně,
  2. od rozpočtů územní úrovně,
  3. z vlastních fondů,
  4. ze zahraničí.

14.2. Zpracování kvalifikovaného odhad příjmů z hlediska:

14.2.1. Příjmy rozpočtovaného roku budou vyšší než dosažená skutečnost minulého roku, jejich použití bude:

• začleněno do běžného rozpočtu v následujícím roce,

• zůstanou jako prostředky v rezervě,

• budou kapitalizovány.

14.2.2. Příjmy budou na stejné úrovni dosažené skutečnosti minulého roku:

14.2.3. Příjmy rozpočtovaného roku budou nižší než roku minulého.

14.3. Řešení při zjištěném schodku hospodaření

• pokrytí z vlastních zdrojů,

• zabezpečení úvěrem,

• překlenovací úvěr,

• jiné dodatečné zdroje.

14.4. V případě nepříznivého cash-flow se stanoví možnosti navýšení příjmů:

• zvýšení příjmů z nájmů,

• z prodeje majetku,

• navýšením místních poplatků (zvýšení vymahatelnosti),

• zvýšení místní…