Směrnice k zásadám kalkulace cen výkonů

Účetní jednotka: ............................

Označení: .................................... Číslo: .............................................

Zpracoval: .................................... Kontroloval: .....................................

Platnost: ....................................... Závaznost:.......................................

Datum vydání: ............................... Vydává:...........................................

Nahrazuje: .................................... Doplňuje: .........................................

Počet stran: .................................. Přílohy:............................................

1.1 Směrnice je závazná pro pracovníky, kteří mají v referátu provádění kalkulace cen výkonů, určených k poskytování plnění smluvním partnerům, s výjimkou jiných vybraných účetních jednotek vymezených zákonem (§ 3 odst. 1 ZoÚ). Směrnice je součástí pokynů souvisejících s manažerským účetnictvím.

1.2 Směrnice upravuje oprávněnost provádět kalkulace výkonů, zásady a postupy používané pro potřeby kalkulace výkonů.

1.3 Směrnice může být měněna i během účetního období, avšak pouze v návaznosti na změny cen, změny ve výši průměrné mzdy nebo minimální mzdy a změny v indexu inflace, vyhlašovaném Českým statistickým úřadem. Ve vztahu k plněním poskytovaným do zahraničí lze provádět změny postupů kalkulace rovněž v návaznosti na změny v přepočítacích kurzech cizích měn, vyhlašovaných Českou národní bankou, nebo zahraničními bankami.

2.1 Kalkulací se rozumí přiřazování nákladů na jednu kalkulační jednici.

2.2 Kalkulační jednice je základní jednotka výkonu, např. 1 ks, 1 kg, 1 hodina apod. – tedy taková jednotka, na kterou má význam zjišťovat náklady. Kalkulace udává, jaké náklady budou nebo byly vynaloženy na vznik (výrobu) jedné takové kalkulační jednice. Jak výsledná tak předběžná kalkulace slouží mimo jiné pro tvorbu ceny kalkulační jednice (výrobku, časové jednotky výkonu).

2.3 Kalkulace se v zásadě dělí do dvou základních skupin a ty ještě do dalších podskupin.

2.3.1 Kalkulací předběžnou se rozumí kalkulace, zjišťovaná před zahájením výkonu (poskytovaného plnění). Slouží zejména pro účely plánování a tvorby rozpočtů nákladů a výnosů. Vychází například z norem spotřeby a norem pracnosti, ze zkušeností z minulých období, z odhadů, z rozpočtů nepřímých (režijních) nákladů apod. Hlavním cílem předběžné kalkulace je zjistit, jaké náklady budou vynaloženy na vznik (výrobu) kalkulační jednice a zda poskytování výkonů bude efektivní a hospodárné. V případě negativního výsledku odpovědný úředník zajistí, aby výkon nebyl poskytován, pokud to umožňují smluvní podmínky nebo ustanovení právních předpisů.

2.3.2 Kalkulace výsledná se sestavuje po ukončení výkonu (poskytnutého plnění) a udává skutečné náklady vynaložené na zhotovení (poskytnutí) kalkulační jednice. Podklady pro výslednou kalkulaci poskytuje především vnitro-organizační účetnictví, účetní evidence nákladů, zejména nepřímých a evidence o spotřebě zásob v souvislosti s poskytovaným výkonem (plněním).

2.4 V kalkulaci rozlišujeme přímé a nepřímé (režijní) náklady.

2.4.1 Nákladem se rozumí peněžní vyjádření spotřeby prostředků, energie a práce na nějakou činnost vykonávanou v organizaci. Jedná se o vlastní náklady.

2.4.2 Vlastní náklady v druhovém členění zahrnují zejména náklady na:

• spotřebu materiálu, nakupovaných výrobků či polotovarů,

• spotřeba energií,

• odpisy majetku,

• spotřeba prací a služeb jiných subjektů tj. dodavatelů (např. opravy, přeprava),

• mzdy, včetně povinných odvodů z mezd a ostatní úhrady nebo odměny pracovníkům za vykonanou práci,

• náklady na cestovní výdaje, pokud souvisely s kalkulovanou jednicí,

• náklady na hospodaření s finančními prostředky (např. poplatky bankám, placené úroky),

• případně též jiné ostatní náklady, které přímo souvisely s kalkulovanou jednicí.

2.4.3  Pro účely účetních záznamů v účetních knihách se používá členění nákladů v souladu se Směrnou účtovou osnovou, vymezenou vyhláškou (Příloha č. 3 k vyhlášce č. 504/2002 Sb.) Jedná se zejména o náklady v účtových skupinách:

50 – Spotřebované nákupy

51 – Služby

52 – Osobní náklady

53 – Daně a poplatky

54 – Ostatní náklady

55 – Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek

58 – Poskytnuté příspěvky

59 – Daň z příjmů

2.4.4 Podle vztahu mezi objemem výkonu a množstvím nákladů se člení náklady na:

• fixní náklady, které se změnou objemu realizovaných výkonů (množství poskytnutých plnění) nemění, tj. nejsou ovlivňovány objemem výkonů (množstvím poskytnutých plnění), (např. nájemné staveb a pozemků, pojištění majetku, tvorba opravných položek, tvorba rezerv),

• variabilní náklady, které se změnou objemu výkonů (množstvím poskytovaných plnění) mění (např. spotřeba materiálu, energie, práce),

• proporcionální náklady, tj. náklady, které se mění stejným tempem jako objem výroby (spotřeba materiálu, energie aj.),

• progresivní náklady, jsou náklady, jejichž celková výše roste rychleji než objem výkonu (množství poskytnutých plnění),

• degresivní náklady – jejich celková výše roste pomaleji než objem výkonu (množství poskytovaných plnění).

2.4.5 Pro účely kalkulace cen člení organizace náklady na:

1. Přímé náklady jsou přímo zjistitelné na kalkulační jednici. Jedná se zejména o:

• spotřebu materiálu,

• náklady na platy i mzdy a odvody z platů a mezd zaměstnanců podílejících se přímo na produkci výkonu (poskytovaném plnění),

• spotřebu neskladovatelných dodávek a energie v přímé souvislosti s produkovaným výkonem (poskytovaným plněním) např. spotřeba vody, spotřeba plynu, elektrické energie pokud jsou přímo měřitelné,

• náklady na odpisy v poměrné výši odpovídající kalkulační jednici dle Čl. 2 odst. 2.2 této směrnice, avšak pouze v případě majetku, který je použit výhradně v souvislosti s předmětným výkonem (poskytnutým plněním) aj.

U předběžné kalkulace vychází propočet přímých nákladů především z obecně známých norem spotřeby materiálu či norem pracnosti, případně též z norem stanovených zvláštními právními předpisy.

2. Nepřímé neboli režijní náklady jsou společné pro veškeré výkony (poskytovaná plnění) v organizaci. Patří sem například:

• náklady na spotřebu elektrické energie, plynu vody a ostatních neskladovatelných dodávek, pokud je nelze měřit v přímé souvislosti na jednu kalkulační jednici dle Čl. 2 odst. 2.2 této směrnice,

• náklady na odpisy dlouhodobého majetku používaného též v jiné souvislosti než je předmětný výkon nebo poskytované plnění,

• mzdové náklady a náklady na odvody z platů a mezd tzv. režijních pracovníků tj. zejména řídících pracovníků, pracovníků ochranky, úklidu, vlastního stravovacího zařízení, údržby, ekonomického oddělení, personálního a osobního oddělení aj.

Nepřímé náklady, které obvykle nelze přímo přiřadit na kalkulační jednici, se stanoví pomocí poměrných částí nákladů dle příslušné kalkulační metody (výpočtového vzorce).

2.5 Kalkulační metodou se rozumí zejména prostá kalkulace dělením, přirážková kalkulace či kalkulace s poměrovými čísly. Předběžná kalkulace režijních nákladů vychází obvykle z rozpočtů režijních nákladů.

2.6 Kalkulační vzorec je určitý sled jednotlivých nákladových položek. Kalkulační vzorec může u plnění, která nenáleží do zdanitelných plnění nebo jsou od DPH osvobozena, vypadat například takto:

Kalkulační vzorec:

1. Přímý materiál (materiál bezprostředně nutný k realizaci výkonu (poskytnutí plnění)

2. Přímé mzdy zaměstnanců podílejících se na realizaci výkonu (poskytnutí plnění)

3. Výrobní režie (režijní = společné náklady na produkci výkonu (poskytnutí plnění), např.: odpisy, spotřeba energie a neskladovatelných dodávek v přímé souvislosti s realizací výkonu (poskytnutím plnění)

4. SOUČET 1 + 2 + 3: VLASTNÍ NÁKLADY

5. Správní režie (společné náklady organizace na správní aparát)

6. Zásobovací režie (spol. náklady na zásobování, opravy, údržbu, odpisy majetku)

7. SOUČET 4 + 5 + 6: VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU

8. Odbytové náklady/režie (souvisí s odbytem – prodejem)

9. SOUČET 7 + 8: ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU

Úplné vlastní náklady výkonu vlastně mají zahrnovat všechny náklady, které organizace vynaloží nebo vynaložila na kalkulační jednici. Jsou také základem pro tvorbu prodejní ceny. Organizace by dlouhodobě neměla poskytovat své výkony (plnění) za cenu nižší, než jsou úplné vlastní náklady na předmětnou produkci tj. se ztrátou. Tento typ kalkulačního vzorce může být používán zejména pro účely rozpočtování nákladů na výkony či poskytovaná plnění.

2.7 Pokud organizace kalkuluje cenu výkonu, který náleží do skupiny zdanitelných plnění a organizace je registrována jako plátce DPH, pak může být cena výkonu kalkulována př. podle kalkulačního vzorce.

Kalkulační vzorec:

(1) + Přímý materiál

(2) + Přímé mzdy

(3) + Ostatní přímé náklady

(4) + Přímá výrobní (provozní režie)

(5) = VLASTNÍ PŘÍMÉ NÁKLADY VÝKONU (1+2+3+4)

(6) + Zásobovací režie

(7) + Správní režie

(8) = VLASTNÍ NEPŘÍMÉ NÁKLADY VÝKONU (6+7)

(9) + odbytová režie

(10) = ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU (5+8+9)

(11) + zisk (zlepšený výsledek hospodaření, nebo marže)

(12) = PRODEJNÍ CENA (10+11)

(13) + DPH

(14) = PRODEJNÍ CENA vč. DPH (12+13)

2.8 Výkonem se rozumí podle této směrnice věci či nehmotný majetek, nebo služby vyprodukované uvnitř organizace a současně určené k vlastní spotřebě.

2.9 Za poskytovaná plnění se považují pro účely této směrnice věci či nehmotný majetek, nebo služby vyprodukované uvnitř organizace po případě jejich části nebo skupiny a současně určené k poskytování jiným osobám.

2.10 Přijatými výkony jsou výkony, které účetní jednotka odjinud přijímá. Přijímaným plněním se rozumí plnění, přijatá od jiných osob.

3.1 Účetní jednotka podle této směrnice zajišťuje podklady pro oceňování výkonů (poskytnutých plnění), provádí kalkulační výpočty a zachycuje je formou vnitřních dokladů.

Zjišťuje:

• u vlastních výkonů náklady a výnosy na kalkulační jedince,

• u přijímaných výkonů nabývací hodnotu kalkulační jednice.

3.2 Kalkulace by měly být prováděny přesnými, matematickými nebo jinak měřitelnými metodami s maximální objektivitou tak, aby poskytovaly podklady zejména pro:

• zhospodárnění, zefektivnění a kontrolu nad hospodařením organizace,

• cenovou tvorbu a kontrolní procesy ve vztahu k rozpočtování

• ostatní oddělení v oblasti ekonomiky, účetnictví a mezd.

3.3 Kalkulace musí být v takovém vztahu k plánování, rozpočtování a účetnictví, aby bylo možno v organizaci provádět pravidelné vzájemné ověřování jejich údajů.

Odpovědnost za sestavování kalkulací je vymezena ve směrnici č., Organizační řád, v Čl.... odst. ...... Organizačním řádem. Vymezení pracovníci určují v rámci svých pravomocí, které kalkulace budou sestavovány a k jakým druhům výkonů (poskytovaných plnění), rozhodují o použití metod kalkulací a mohou přenášet povinnosti a odpovědnost ve vztahu ke kalkulacím…