6.3.7
Uplatnění DPH v účetní jednotce (určeno pro ÚSC)
Ing. Zdeněk Kuneš, Ing. Lydie Musilová
UPLATNĚNÍ DPH V ÚČETNÍ JEDNOTCE
(popřípadě dodatek ke směrnici k oběhu účetních dokladů nebo jiného vnitřního předpisu)
Komentář:
Protože účetní jednotka může mít různé formy účetních směrnic, směrnic o oběhu účetních dokladů, popřípadě směrnic o finanční kontrole, zvolí proto vlastní název účetního předpisu, popřípadě může vydat tuto směrnici jako samostatnou směrnici určenou výhradně pro účely zajištění správného postupu při vedení evidence pro účely DPH a sestavení daňového přiznání k DPH za příslušné zdaňovací období.
Účetní jednotka: ............................
Označení:.................................... Číslo:.......................................
Zpracoval: ................................. Kontroloval: ...............................
Platnost:.................................... Závaznost:.................................
Datum vydání: ......................... Vydává: ..................................
Nahrazuje:................................ Doplňuje:.................................
Počet stran: ............................ Přílohy:...................................
Hlavním účelem této směrnice je stanovení rozsahu daňové evidence, způsob oběhu a likvidace daňových dokladů včetně jejich označení pro účely vedení záznamní povinnosti k DPH, metodika postupu při uplatnění odpočtu DPH a vystavovaní daňových dokladů, archivace daňových dokladů včetně zajištění jejich věrohodnosti a neporušenosti obsahu, režimu přenesení daně, nastavení kontrolních mechanismů pro snížení rizika k ručení za daň a popřípadě dalších nutných postupů souvisejících s DPH. Úprava se vztahuje na všechny pracovníky dotčené problematikou DPH, zejména na pracovníky, kteří zajišťují schvalování a účtování účetních dokladů v souladu s vnitřním předpisem (např. "Směrnice k oběhu účetních dokladů“).
ZDPH – zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH)
ZDP – zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
ZoÚ – zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
DAP – daňové přiznání
KH – kontrolní hlášení
ZD – základ daně
DPH – daň z přidané hodnoty podle ZDPH
PDP – přenesení daňové povinnosti
VVS – výkon veřejné správy (u obcí)
EU – Evropská unie
EPO – elektronické podání pro daňovou správu
TZ – technické zhodnocení
ÚSC – územně samosprávný celek
PO – příspěvková organizace
KV KDP – zápis koordinačního výboru
Plnění
Pro realizované vstupy i výstupy v rámci ekonomické činnosti či mimo tuto činnost se pro účely DPH používá obecný pojem "plnění“.
Podle § 4 odst. 1 písm. e) ZDPH je uskutečněným plněním dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková.
Veškerá plnění, která souvisí s nejrůznějšími činnostmi účetní jednotky, je možné pro účely DPH rozdělit na dvě základní kategorie:
-
plnění, která jsou předmětem DPH,
-
plnění, která nejsou předmětem DPH.
Předmět daně u poskytnutých plnění
Předmětem DPH mohou být pouze plnění, která mají charakter dodání zboží nebo poskytování služeb, tzn. taková plnění, která splňují definice vymezené v § 2, 13 a 14 ZDPH.
Pod pojem zboží je podle § 4 odst. 2 písm. a) ZDPH jako hmotná věc zahrnuta také nemovitá věc.
Plnění je předmětem daně podle § 2 odst. 1 ZDPH za současného splnění tří podmínek:
- plnění uskutečňuje osoba povinná k dani, která jedná jako taková,
- místo plnění musí být v tuzemsku,
- plnění musí být uskutečněno za úplatu.
Úplatou se rozumí podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDPH částka:
- v peněžních prostředcích,
- forma nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v souvislosti s plněním (např. poskytnutí služby, dodání zboží, směna pozemků atd.).
Plnění, která jsou předmětem daně, se člení na:
-
plnění podléhající základní nebo snížené sazbě daně,
-
plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51 ZDPH,
-
plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně podle § 63 ZDPH.
Sazby DPH
U zdanitelného plnění nebo přijaté úplaty se uplatňuje:
U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. U přijaté úplaty za zdanitelné plnění se uplatní sazba daně platná pro toto zdanitelné plnění ke dni vzniku povinnosti přiznat daň z přijaté úplaty.
U poskytnutých plnění se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. Snížená sazba se uplatní u služeb uvedených v příloze č. 2 (12 %). U zboží uvedeného v příloze č. 3 tepla a chladu, se uplatňuje snížená sazba daně (12 %). Snížená sazba daně (12 %) se uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací, provedených na dokončené stavbě pro bydlení nebo stavbě nebo stavbě pro sociální bydlení (byty, bytové domy, § 48 ZDPH) a rovněž při výstavbě nebo dodání stavby pro sociální bydlení § 49 ZDPH.
Podání DAP a KH, evidence pro daňové účely
Účetní jednotka je povinna do 25 dnů po skončení zdaňovacího období (tj. měsíce nebo Q) podat daňové přiznání (v elektronické podobě) a pokud vznikne daňová povinnost, je splatná v tomtéž termínu. V případě, že tento den připadne na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, posouvá se termín na nejbližší následující pracovní den. Současně ve stejném termínu vzniká povinnost podat měsíční KH.
Den zjištění důvodu pro dodatečné přiznání a následné KH:
Pro účely podání dodatečného přiznání a následného kontrolního hlášení se za rozhodný den zjištění důvodů pro tato podání považuje den předání podkladů z jiných odborů/oddělení (tj. zejména daňových dokladů, smluv, objednávek) zodpovědné osobě za podání přiznání k DPH a kontrolní hlášení. Tento den bude předávajícím a přejímajícím potvrzen na příslušném dokladu.
Účetní jednotka vede evidenci pro daňové účely a kontrolní hlášení (dále KH) v tomto minimálním rozsahu ve smyslu ustanovení § 100 ZDPH a uvádí se do příslušných řádku daňového přiznání:
3.1 USKUTEČNĚNÁ PLNĚNÍ
1. Uskutečněná zdanitelná plnění v tuzemsku členěná podle sazeb daně za použití dalšího členění podle číselníku dokladů zavedených v účetní jednotce.
Jedná se zejména o:
a) nájem movité věci,
b) nájem vybrané nemovité věci (např. staveb, nebytových prostor, prostor a míst) jinému plátci, kdy je uplatněno zdanění nájmu podle § 56a odst. 3 ZDPH,
c) nájem pozemků nebo staveb pro účely parkování,
d) nájem plochy pro umístění zařízení (např. reklamy),
e) věcná břemena,
f) převod práva užití plochy pro inzerci v místních novinách,
g) nájmy honiteb,
h) krátkodobý pronájem staveb, bytů a nebytových prostor včetně vybavení do 48 hodin podle § 56a odst. 2 ZDPH,
i) kopírovací služby,
j) prodej nepotřebného movitého majetku, který byl používán pro ekonomickou činnost (s výjimkou prodeje majetku používaného výhradně pro výkon veřejné správy u ÚSC),
k) stravování zaměstnanců (s výjimkou poskytnutých peněžních poukázek),
l) úplaty z poskytnutí zadávacích dokumentů k veřejným zakázkám,
m) nákup a prodej zboží (Poznámka: popsat o jaké zboží jde, např. prodej dřeva, popelnic, pohlednic, map a propagačního zboží obce, dodání tepla, vody, atd.),
n) poskytnutí služeb (Poznámka: popsat o jaké služby jde – např. odvádění a čištění odpadních vod, odpadové hospodaření pro podnikatele, autodoprava atd.),
n) dodání nemovité věci (s výjimkou případů, kdy se jedná o plnění mimo předmět daně nebo osvobozená podle § 56 odst. 1 ZDPH), tj.:
-
dodání stavebního pozemku, vymezeného v § 56 odst. 2 ZDPH (nesplní podmínky osvobození podle § 56 odst. 1 ZDPH),
-
dodání vybraných nemovitých věcí podle § 56 odst. 3 ZDPH do pěti let od vydání prvního kolaudačního rozhodnutí nebo prvního kolaudačního rozhodnutí po podstatné změně dokončené vybrané nemovité věci. Pokud se nevydává kolaudační rozhodnutí, je určující první užívání nemovité věci nebo první užívání po podstatné změně.
Poznámka: Při posouzení osvobození nebo zdanění vybraných nemovitých věcí bude postupováno v souladu s "Informaci GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016", popřípadě aktuálním výkladem GFŘ.
Uskutečněná plnění jiným osobám povinným k dani (které mají přiděleno DIČ podle Daňového řádu) v hodnotě nad 10 000 Kč včetně daně v součtu daňového dokladu budou uváděna v kontrolním hlášení v oddíle A v části A.4., a to i v případě, že jednotlivé plnění u souhrnného dokladu, platebního kalendáře nebo splátkového kalendáře nebude vykazovat hodnotu nad 10 000 Kč včetně daně. Ostatní uskutečněná plnění budou uvedena do součtového řádku KH v části A.5.
Samotně se evidují plnění, která se nezahrnují do výpočtu krátícího koeficientu:
dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, pokud byl využíván pro ekonomickou činnost plátce. Tato plnění se uvádí se v ř. 1 DAP (popř. v ř. 2, pokud by se jednalo o prodej majetku – zboží podléhající snížené sazbě daně) a současně ZD v ř. 51 DAP ve sloupci "s nárokem na odpočet". To neplatí, pokud je toto plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti plátce, například prodej stavebních pozemků.
2. Uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 51 ZDPH), např.:
Osvobozené nájmy vybraných nemovitých věcí podle § 56a odst. 1 ZDPH např.:
-
nájemné pozemků,
-
nájemné bytů (jednotek),
-
nájemné nebytových prostor (prostor a míst) u neplátců,
-
nájemné nebytových prostor (prostor a míst) u plátců (nebylo sjednáno zdanění nájmu podle § 56a odst. 3 ZDPH),
-
nájem hrobového místa.
Tato plnění se uvádí do ř. 50 DAP a do KH se neuvádí.
Dodání vybraných nemovitých věcí (staveb a pozemků) za splnění podmínek podle § 56 odst. 1 a 3 ZDPH např.:
a) jednotek (bytů) za splnění podmínky 5 letého časového testu podle § 56 odst. 3 ZDPH,
b) prodej pozemků osvobozených podle § 56 odst. 1 ZDPH.
Tato plnění se uvádí do ř. 50 DAP a současně do ř. 51 DAP "bez nároku na odpočet", do KH se neuvádí.
c) finanční služby, penzijní činnost a pojišťovací služby, pokud se jedná o plnění osvobozená. Tato plnění se uvádí se v ř. 50 DAP. Tato plnění se do KH neuvádí.
Komentář:
Bod c) lze vypustit, pokud se s ním účetní jednotka nesetká.
-
Výchova a vzdělávání podle § 57 ZDPH(Poznámka: Pokud se jedná o školu nebo školské zařízení, popřípadě i jinou právnickou osobu disponující akreditaci k poskytování vzdělávání. Je vhodně podrobně popsat, o jaká plnění se fakticky jedná).
-
Sociální pomoc podle § 59 ZDPH(Poznámka: Pokud se jedná o osoby, které mají k poskytování sociálních služeb oprávnění podle zákona č. 108/2006 Sb. Opět je nutno uvést konkrétní služby.).
-
Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet podle § 61 ZDPH.
Jde zejména o:
-
poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost (Poznámka: Pokud se podle § 61 písm. d) ZDPH jedná o právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání (obce, sportovní oddíly). Je nutno konkretizovat, např. provozování plaveckého bazénu, tenisových kurtů, hřišť, ledové plochy, pronájem tělocvičny apod.),
-
poskytování kulturních služeb a dodání zboží s nimi souvisejících (Poznámka: Pokud se podle § 61 písm. e) ZDPH jedná o služby poskytnuté krajem, obcí, právnickou osobou zřízenou zákonem, právnickou osobou zřízenou Ministerstvem kultury nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání). Je nutno konkretizovat, např. vstupné na zámek, plesy, kino, půjčovné v knihovně apod.),
-
dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, které je při dodání osvobozeno podle § 62 ZDPH a které výši krátícího koeficientu ovlivňuje (ř. 50 DAP),
-
samostatně se eviduje prodej hmotného majetku a odpisovaného nehmotného majetku podle § 26 až 32a ZDP nebo pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem podle ZoÚ. Tato plnění se uvádí v ř. 50 DAP a současně v ř. 51 DAP ve sloupci "bez nároku na odpočet",
-
prodej osobního automobilu osvobozený od daně podle § 62 ZDPH, u něhož platil zákaz odpočtu daně a který se nezahrnuje do výpočtu krátícího koeficientu. Toto plnění uvádí plátce v ř. 50 DAP a současně v ř. 51 DAP ve sloupci "bez nároku na odpočet".
Tato osvobozená plnění se do KH neuvádí.
3. Uskutečněná plnění, která nejsou předmětem daně a v daňovém přiznání se neuvádí, např.:
-
poskytování dárků v rámci ekonomické činnosti podle § 13 odst. 7 ZDPH do 500 Kč jednotkové ceny bez DPH (POZOR reklamní nebo propagační předměty musí být dodány v rámci ekonomické činnosti, tzn., že účetní jednotka tuto vazbu musí prokázat, nelze použít pro výkon veřejné správy u ÚSC),
-
"přeúčtování energií a služeb", které se nepovažuje za dodání zboží a poskytování služeb a při splnění podmínek stanovených v § 36 odst. 13 ZDPH se nezahrnují do základu pro výpočet daně,
-
postoupení nebo vymožení vlastní pohledávky,
-
příjmy ÚSC z daní, transferů a z působnosti při výkonu veřejné správy zejména:
- příjmy z daní, transfery,
- správní, místní a jiné poplatky, například za zajištění sběru a přepravy komunálního odpadu, poplatky ze psů apod.
- ostatní příjmy bez vazby na poskytnuté plnění, např. přijaté finanční dary, finanční vypořádání, přijaté pojistné náhrady, úroky z běžných účtů, kauce a jistiny,
- příjmy z prodeje movitého a nemovitého majetku používaného pro výkon veřejné správy.
Nájem hrobového místa a poskytování služeb s tím spojených není na základě informace GFŘ č.j. 20296/23/7100-30116-609210 od 1. 4. 2023 výkonem veřejné správy. Hrobové místo je pozemek, nemovitá věc, nájem hrobového místa je nájem nemovité věci, tedy plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56a ZDPH za předpokladu, že je obec vlastníkem pozemku, na kterém se nachází veřejné pohřebiště.
Služby spojené s nájmem hrobového místa (údržba oplocení, zeleně, komunikací a cest, osvětlení, dodání vody, likvidace odpadů apod.) jsou vedlejším plněním k plnění hlavnímu za předpokladu, že jsou poskytovány jediným poskytovatelem.
Pokud jsou tyto služby poskytovány samostatně, jedná se o zdanitelné plnění, u kterého se uplatní snížená sazba daně.
Poskytnutí služby autorizované obalové společnosti v souvislosti se zákonem o obalech a výrobcům na základě zákona o výrobcích s ukončenou životností není na základě KV KDP 591/23.03.22 od 1. 4. 2022 výkon veřejné správy.
Obce se při výkonu této činnosti považují za osoby povinné k dani. Jedná se o případy, kdy obec poskytuje za úplatu tříděný sběr komunálního odpadu pro EKO-KOM. Pro obec, která je plátcem se jedná o zdanitelné plnění, u kterého se uplatní základní sazba daně.
Komentář:
Účetní jednotka z výše uvedených plnění vybere pouze ta plnění, která fakticky používá a případně i doplní o konkrétní činnosti. Rovněž je zde vhodné uvést používané kódy, záznamové jednotky nebo jiné identifikační údaje používané v účetní jednotce ve vazbě na jednotlivé řádky daňového přiznání pro účely zpracování daňové evidence na základě používaného softwaru, popřípadě způsob zadání účetních případů např. ve vazbě na analytickou evidenci účtu 343.
Lze rovněž doplnit další konkrétní příjmy, které má obec v oblasti výkonu veřejné správy.
4. Uskutečněná plnění osvobozená s nárokem na odpočet daně:
Tato plnění se do KH neuvádí.
5. Uskutečněná plnění, která nejsou předmětem daně v tuzemsku, uvádí se však v přiznání k DPH v ř. 21 a v ř. 26 DAP:
-
poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko osobě povinné k dani v EU, která je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a poskytla své daňové identifikační číslo, povinnost přiznat podle § 24a ZDPH – ř. 21 DAP (vazba na souhrnné hlášení),
-
poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko osobě povinné k dani v EU, která neposkytla plátci své daňové identifikační číslo a zahraniční osobě, které je plátce povinen přiznat podle § 24a ZDPH – ř. 26 DAP,
-
dodání zboží s instalací nebo montáži s místem plnění mimo tuzemsko, pokud je realizováno osobě neregistrované k dani, nebo zahraniční osobě a které je povinen plátce přiznat podle § 24a ZDPH – ř. 26 DAP,
-
ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně (částky nezatížené DPH při uplatnění zvláštního režimu podle § 89, § 90, § 92 ZDPH – ř. 26 DAP.
Tato plnění se do KH neuvádí.
Komentář:
Pokud účetní jednotka nemá žádné plnění s místem plnění mimo tuzemsko nebo ve zvláštním režimu, může bod 5. vypustit. Popřípadě vybere jen ta plnění, která skutečně má.
6. Uskutečněná plnění v režimu přenesení daně na příjemce podle § 92a ZDPH:
Tato plnění se uvádí do KH v oddíle A části A.1. bez ohledu na výši plnění.
Vazba poskytovaných plnění na třídu 6 – Výnosy
Výnosy (výstupy) jsou dle druhu poskytovaných plnění (činností) účetní jednotky rozděleny v účtové tř. 6 z pohledu aplikace DPH na činnosti, které jsou považovány za ekonomickou činnost a jsou proto předmětem daně a výnosy a které nejsou předmětem daně.
Ekonomické činnosti jsou dále zařazeny do plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet a bez nároku na odpočet a na zdanitelná plnění v rámci používané analytické evidence účtů tř. 6. V případě výnosů z plnění, které není předmětem daně, účetní jednotka používá samostatnou analytickou evidenci. Pokud na toto plnění nemá samostatnou analytickou evidenci z důvodu nahodilého plnění, používá příznak (kód, zj) "mimo předmět daně" dle nastaveného softwaru.
Příloha č. 1 této směrnice podrobně specifikuje členění účtů tř. 6, které se týkají ekonomické činnosti. Každá nová činnost účetní jednotky, za kterou bude požadována úplata, musí být zařazena z hlediska DPH do Přílohy č. 1 této směrnice.
Komentář:
Účetní jednotka se může rozhodnou uvést do přílohy č. 1 jen ekonomickou činnost, která je vždy předmětem daně. Pro přehlednost a zejména pro účely kontroly správce daně je však vhodnější uvedení všech účtu tř. 6, s podrobnou specifikací na ekonomickou činnost a výnosy které nejsou předmětem daně. Pokud nastane plnění, které není předmětem daně a které nemá samostatnou analytiku tř. 6, použije účetní jednotka účelový příznak DPH dle nastaveného softwaru. V praxi ÚSC se zatím příznak DPH mimo předmět daně téměř nevyužíval, nicméně v kontextu zařazení obchodního majetku pro účely DPH (KOOV DPH) a rozlišování majetku v postavení osoby nepovinné k dani, bude nutné jednoznačné členění plnění pro účely DPH a mimo předmět daně.
6. Evidence obchodního majetku a majetku v postavení osoby nepovinné k dani
Účetní jednotka vede ve smyslu § 100 odst. 3 ZDPH evidenci obchodního majetku. Důvodem je nutnost rozdělení majetku pro účely případného prodeje na majetek, při kterém je v postavení osoby povinné k dani a prodej je předmětem daně.
U majetku, který není veden jako obchodní majetek, je účetní jednotka v postavení osoby nepovinné k dani a případný prodej proto není předmětem daně.
Do evidence obchodního majetku pro účely DPH dle § 100 odst. 3 písm. b) ZDPH je zahrnován majetek, který je využíván výhradně nebo převážně k ekonomické činnosti, přičemž se jedná např. následující druhy majetku:
-
vodohospodářská infrastruktura,
-
pozemky a budovy, které jsou výhradně využívány k pronájmům a další ekonomické činnosti (reklama, obchod apod.),
-
lesní pozemky.
Ostatní majetek, který není zahrnut ve výše uvedeném výčtu, není obchodním majetkem pro účely DPH a není z tohoto důvodu zahrnut do evidence dle § 100 odst. 3 písm. b) ZDPH. Jedná se zejména o následující druhy majetku:
-
veřejná prostranství a veřejně přístupné pozemky,
-
budovy a pozemky využívané z převážné části nebo zcela v souvislosti s výkonem veřejné správy,
-
majetek svěřený k samostatnému hospodaření příspěvkovým organizacím, který nesmí PO prodávat vlastním jménem na svůj účet dle zřizovací listiny,
-
majetek, který je dlouhodobě předmětem bezúplatné výpůjčky.
Za správnost evidence obchodního majetku včetně případných změn na základě změny způsobu užívání majetku zodpovídá ekonomický odbor/oddělení v součinnosti s příslušným odborem/oddělením, který vede přehledy o nájemních vztazích, uzavírá smlouvy o reklamě apod. Změny v evidenci je nutno vyhodnotit ve vztahu k předpokládanému budoucímu využití. Vyřazení z obchodního majetku nastane pouze v případě, že dojde k přesunu majetku k dlouhodobému využití pro výkon veřejné správy.
Evidence obchodního majetku vychází z účetního softwaru účetní jednotky.
Komentář:
Pro účely evidence obchodního majetku stačí doplnění příznaku DPH na kartách majetku, který je fakticky využíván pro ekonomickou činnost. Je proto nutná součinnost odborů/oddělení, které se podílejí na uzavírání smluv (tj. ekonomické činnosti), aby tyto informace včas poskytly ek. odboru, který doplní příznak DPH na kartě majetku. Při inventarizaci majetku je nutno provést kontrolu na platné smlouvy. V případě ukončení nájemního vztahu je nutné vyhodnotit další možný způsob dlouhodobého využití, a pokud se tento nezmění (bude nadále určen pro ek. činnost i když dočasně není využíván) příznak DPH pro zařazení majetku zůstane zachován.
3.2 PŘIJATÁ ZDANITELNÁ PLNĚNÍ z EU NEBO TŘETÍCH ZEMÍ S POVINNOSTI PŘIZNAT DAŇ V TUZEMSKU
1. Přijatá plnění z EU nebo třetích zemí, u nichž vzniká povinnost přiznat daň na výstupu v členění podle jednotlivých sazeb s detailním členěním podle číselníku dokladů:
-
pořízení zboží z EU od osoby registrované k dani v jiném členském státě nebo od osoby, které v jiném členském státě vznikla povinnost registrace k dani a tato osoba tuto povinnost nesplnila (Příklad: Plátce nakoupí zboží z Německa, zboží je přepraveno do ČR, prodávajícím je Švýcar, který měl povinnost registrovat se v Německu k dani, ale tuto povinnost nesplnil) - ř. 3 a ř. 4 DAP ve sloupci základ daně a daň na výstupu a v ř. 43 a ř. 44 DAP ve sloupci základ daně a nárok na odpočet daně ve sloupci "v plné výši“ nebo "krácený odpočet“ podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění, z pořízení zboží z jiného členského státu je vyloučeno pořízení zboží z jiného členského státu od osvobozené osoby (podle § 4 odst. 1 písm. m) ZDPH se jedná o osobu, která je v jiném členském státě v obdobném postavení jako v ČR neplátce, Příklad: nákup zboží ze Slovenska od osoby, která na Slovensku nedosahuje obratu pro registraci osoby registrované k dani),
-
poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě s místem plnění v tuzemsku - ř. 5 a ř. 6 DAP ve sloupci základ daně a daň na výstupu a v ř. 43 a ř. 44 DAP ve sloupci základ daně a nárok na odpočet daně ve sloupci "v plné výši" nebo "krácený odpočet" podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění.
Jde o služby s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 ZDPH, vznikla-li jejím přijetím povinnost přiznat a zaplatit daň podle § 108 odst. 3 písm. a) ZDPH, jde např. o tyto služby od osoby registrované k dani v EU:
-
pořízení zboží s instalací nebo montáži s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku (definice neusazené osoby podle § 4 odst. 1 písm. l) ZDPH) - ř. 12 a ř. 13 DAP ve sloupci základ daně a daň na výstupu a v ř. 43 a ř. 44 DAP ve sloupci základ daně a nárok na odpočet daně ve sloupci "v plné výši" nebo "krácený odpočet" podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění.
-
poskytnutí služby od osoby neusazené v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku – ř. 12 a ř. 13 DAP ve sloupci základ daně a daň na výstupu a v ř. 43 a ř. 44 DAP ve sloupci základ daně a nárok na odpočet daně ve sloupci "v plné výši" nebo "krácený odpočet" podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění.
Jde o služby neuvedené v ř. 5 a 6, vznikla-li jejich přijetím, nebo poskytnutím úplaty (zálohy), povinnost přiznat a zaplatit daň podle § 108 ZDPH, zejména jde o tyto služby poskytnuté osobou neusazenou v tuzemsku (s výjimkou osob registrovaných k dani v EU, které jsou uvedeny v ř. 5 a 6):
-
§ 10 ZDPH– služby vztahující se k nemovitostem,
-
§ 10b ZDPH– kulturní, umělecké, sportovní, výchovné akce, veletrhy a výstavy apod. a další služby uvedené ve výjimkách s místem plnění v tuzemsku přijaté od zahraniční osoby povinné k dani,
-
popř. další služby uvedené v § 108 odst. 3 písm. a) ZDPH, pokud jsou tyto služby účetní jednotkou pořizovány,
-
§ 9 odst. 1 ZDPH– např. přepravní služby a služby vztahující se k přepravní službě, dlouhodobý nájem dopravního prostředku, zprostředkovatelské služby, práce na movité věci, a další služby, které nejsou uvedené ve výjimkách ze základního pravidla a jsou poskytovány zahraniční osobou povinnou k dani.
Tato přijatá plnění se uvádí do KH v oddíle A v části A.2, a to ve vazbě na ř. 3,4,5,6,12, a 13, bez ohledu na výši přijatého plnění. Nárok na odpočet v ř. 43 a 44 se do KH neuvádí.
2. Dovoz zboží z třetí země – ř. 7 a ř. 8 DAP ve sloupci základ daně a daň na výstupu a v ř. 43 až ř. 44 DAP ve sloupci základ daně a nárok na odpočet daně ve sloupci "v plné výši" nebo "krácený odpočet" podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění. Tato přijatá plnění se do KH neuvádí.
Komentář:
Účetní jednotka z výše uvedených plnění opět vybere jen ty, které skutečně má a podrobně je popíše. Podrobně rozvede i odůvodnění pro případné uplatnění nároku na odpočet. Pokud tato plnění nemá, může Přijatá zdanitelná plnění v režimu "samovyměření" ze směrnice vypustit.
3. Přijatá plnění v tuzemsku v režimu přenesení daně na příjemce podle § 92a ZDPH:
-
Přijetí zboží dle přílohy č. 5 ZDPH – ř. 10 ve sloupci základ daně a daň na výstupu a v ř. 43 a ř. 44 DAP ve sloupci základ daně a nárok na odpočet daně ve sloupci "v plné výši" nebo "krácený odpočet" podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění,
-
Přijetí stavebních nebo montážních prací podle § 92e ZDPH– ř. 10 a ř. 11 ve sloupci základ daně a daň na výstupu a v ř. 43 a ř. 44 DAP ve sloupci základ daně a nárok na odpočet daně ve sloupci "v plné výši" nebo "krácený odpočet" podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění,
Tato přijatá plnění se do KH uvádí v oddíle B část B.1. s vazbou na ř.10 a 11. Odpočet v ř. 43 a ř. 44 se do KH neuvádí.
4. PŘIJATÁ ZDANITELNÁ PLNĚNÍ uskutečněná tuzemskými plátci:
-
přijatá plnění z tuzemska v členění s nárokem na odpočet (skupina I), bez nároku na odpočet (skupina II), s kráceným nárokem na odpočet (skupina III) – ř. 40, 41 DAP.
Daňová evidence včetně označení zařazení do příslušného řádku daňového přiznání je dána programovým vybavením účetní jednotky, který je nastaven v souladu s ustanovením § 100 ZDPH a dodržuje výše popsaný postup.
Pro účely kontrolního hlášení je členění rozšířeno na testování daňového dokladu (včetně platebního kalendáře, splátkového kalendáře a souhrnného daňového dokladu) na součet celkového plnění s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně. V tomto případě pak bude jednotlivé plnění (i když nedosáhne limitní částky 10 000 Kč včetně daně) uvedeno v jednotlivém členění daňových dokladů v oddílu B část B.2.
Komentář:
Zde je vhodné uvést používané kódy, záznamové jednotky nebo jiné identifikační údaje používané v účetní jednotce ve vazbě na jednotlivé řádky daňového přiznání pro účely zpracování daňové evidence používané účetním softwarem, popřípadě způsob zadání účetních případů např. ve vazbě na analytickou evidenci účtu 343.
Přenesení daňové povinnosti na příjemce
Dodání zboží
Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce v tuzemsku je používán u dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 ZDPH – § 92c ZDPH (jedná se zejména o kovový, papírový a podobný odpad).
Účetní jednotka u tohoto plnění neodvádí DPH na výstupu a toto plnění uvede v ř. 25 daňového přiznání k DPH. Toto poskytnuté plnění se uvádí do KH v oddíle A část A.1.
Pokud bude účetní jednotka generovat odpad ze zboží, které bylo použito výhradně pro osvobozené plnění bez nároku na odpočet (§ 51 ZDPH), uplatní se při jeho prodeji osvobození podle § 62 ZDPH a toto plnění uvede v ř. 50 daňového přiznání.
Pokud bude účetní jednotka generovat odpad výlučně ze zboží výhradně použitého pro výkon veřejné správy, režim přenesení daně se neuplatní, toto plnění nebude předmětem daně.
Poskytnutí nebo pořízení stavebních nebo montážních prací
Účetní jednotka aplikuje režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e ZDPH při poskytnutí nebo přijetí stavebních nebo montážních prací odpovídajících číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43.
Výjimkou jsou situace, kdy přijaté plnění bude výhradně použito v postavení osoby nepovinné k dani (např. pro VVS), kdy je účetní jednotka v postavení osoby nepovinné k dani a režim přenesení daně se pak nepoužije.
Za správnou sazbu daně ručí účetní jednotka jako příjemce zdanitelného plnění a rovněž odpovídá za správnost vypočtené daně. Výše daně bude uvedena pouze v daňové evidenci, na daňový doklad se nebude uvádět.
Při přijetí platby předem (zálohy) se povinnost přiznat daň v režimu přenesení daně neuplatní.
Poskytovatel plnění je podle § 28 odst. 3 ZDPHpovinen vystavit osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani daňový doklad do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň a současně má povinnost ve stejné lhůtě vynaložit úsilí, které lze rozumně vyžadovat, dostat daňový doklad do dispozice příjemce plnění. Příjemce plnění je povinen přiznat a zaplatit daň z přijatého plnění, a to ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
U stavebních prací, které bývají často poskytovány na základě smlouvy o dílo se za zdanitelné plnění [ podle § 21 odst. 4 písm. a) ZDPH ] považuje za uskutečněné dnem převzetí díla nebo jeho dílčí části.
Pokud jsou stavební práce poskytovány jako dílčí plnění, uplatní se postup podle § 21 odst. 7 ZDPH a dnem uskutečnění zdanitelného plnění bude den uvedený ve smlouvě.
U dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné i dnem převzetí díla nebo jeho dílčí části. V takovém případě je dnem uskutečnění zdanitelného plnění ten den, který nastane dříve.
Pokud bude součástí dodávky od jednoho dodavatele více plnění, je nutno zajistit i smluvně samostatnou fakturaci plnění v režimu přenesení daně tak, aby se na jednotlivém daňovém dokladu nevyskytovaly plnění v různých režimech, a to i v případě, že se jedná o související plnění (např. dodání movitých věcí).
Daňový doklad vystavený poskytovatelem zdanitelného plnění (dodavatele stavebních a montážních prací) obsahuje náležitosti uvedené v § 29 odst. 1 písm. a) až j) ZDPH, tzn., že nemusí obsahovat výši daně ani sazbu daně a musí vždy obsahovat sdělení – "daň odvede zákazník". Jedná se vždy o běžný daňový doklad se všemi předepsanými náležitostmi (bez ohledu na způsob úhrady zdanitelného plnění), tzn. nesmí se jednat o zjednodušený daňový doklad.
Režim přenesení daně se neuplatní ve smyslu § 92a odst. 2 a 3 ZDPH pokud příjemce plnění nejedná jako osoba povinná k dani.
Jestliže ÚSC v roli příjemce plnění (plátce) pořizuje přijaté zdanitelné plnění výlučně pro plnění, které není předmětem daně, není v postavení osoby povinné k dani. V tom případě se neuplatní režim PDP – to znamená, že plátce, který uskutečnil plnění, uplatní daň na výstupu, daň přizná a zaplatí (běžný mechanismus).
Za zařazení do režimu přenesení daně zodpovídá ekonomický úsek ve spolu-působnosti s příkazcem operace, za sazbu daně zodpovídá příkazce operace.
Podmínka výlučnosti musí být vždy ověřena v okamžiku uzavírání nových smluv nebo vystavení objednávek. Pokud bude aplikováno postavení osoby nepovinné k dani, bude tato skutečnost uvedena ve smlouvě, v případě objednávky se použije prohlášení v textu objednávky. Na vyžádání bude dodavateli vydáno samostatné potvrzení, že se režim PDP se nepoužije.
Vzor smluvní úpravy:
Poskytnuté zdanitelné plnění odpovídá číselnému kódu klasifikace produkce
CZ-CPA 41 – 43, tj. patří do kategorie stavebních a montážních prací podle § 92e ZDPH. V daném případě souvisí výlučně s činností příjemce, při níž se příjemce (tj. objednatel) nepovažuje za osobu povinnou k dani (viz § 5 odst. 3 ZDPH), a proto nebude ze strany poskytovatele (tj. zhotovitele) uplatněn režim přenesení daně podle § 92a ZDPH. Poskytovateli plnění vzniká v tomto případě standardní povinnost odvést daň. Příjemce plnění na vyžádání poskytne poskytovateli čestné prohlášení o účelu použití.
Komentář pro územně samosprávné celky:
Jedná se např. o situace, kdy ÚSC pořizuje plnění pro potřeby související výlučně s činností při výkonu veřejné správy, při níž se nepovažuje za osobu povinnou k dani (viz § 5 odst. 3 ZDPH).
Režim přenesení daně se proto neuplatní u majetku ÚSC, který se výlučně používá pro výkon veřejné správy, tj. např. u veřejných prostranství (náměstí, chodníků, komunikací, městského hřbitova), dále u např. u soch, kašen, kulturních památek, veřejného osvětlení, signalizačního zařízení, kamerového systému apod., tj. u majetku obce, který negeneruje žádné příjmy z ekonomické činnosti. Dále se režim přenesení daně neuplatní u majetku svěřeného (nebo ve výpůjčce) příspěvkovým organizacím za předpokladu, že obec z něho rovněž nemá žádné příjmy z ekonomické činnosti (např. v souladu se zřizovací listinou nemá obec žádné příjmy z nájmů).
Vzor části likvidačního lístku pro účely přenesení DPH:
V. Přenesení daňové povinnosti (§ 92e ZDPH) – zařazení pod režim
Datum ....................................... Podpis..............................................
Přenesení daňové povinnosti (§ 92e ZDPH) – sazba DPH
Výpočet daně
Datum ......................... Podpis........................
Za zařazení do režimu přenesení daně zodpovídá ekonomický úsek ve spolu-působnosti s příkazcem operace, za sazbu daně zodpovídá příkazce operace.
Dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 ZDPH
Na základě ustanovení § 92f ZDPH a přílohy č. 6 – Seznam zboží nebo poskytnutí služeb, při nichž se použije režim přenesení daňové povinnosti, stanoví-li tak vláda nařízením se aplikuje režim přenesení daně. Konkrétní výčet položek je podrobně uveden v nařízení vlády č. 361/2014 Sb.
Komentář:
Účetní jednotka vybere příslušné položky, které se jí mohou týkat, např. takto:
Z pozice příjemce plnění se jedná se o dodání níže uvedeného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč:
-
kukuřice a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy,
-
mobilní telefony,
-
přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (notebooky, tablety apod.),
Z pozice poskytovatele plnění se jedná o dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi vymezenému v § 7 odst. 2 ZDPH (např. při přeúčtování tohoto plnění nájemci, který je uveden v seznamu licencovaných obchodníků).
Dodání pozemku a vybrané nemovité věci
Pro účely posouzení osvobození nebo zdanění u dodání staveb nebo pozemků bude postupováno v souladu s § 56 odst. 1 a 3 ZDPH a "Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016", KOOV DPH, popřípadě aktuálních výkladů GFŘ.
Účetní jednotka dle KVKDP ze dne 27. 1. 2021 č. 568/09.09.20 Uplatnění DPH při prodeji majetku plátcem ověří, zda dodání nemovité věci je předmětem daně, či nikoliv. Vychází v prvé řadě z evidence obchodního majetku.
Pokud je nemovitá věc na kartě majetku opatřena příznakem DPH, tzn., že patří do kategorie předmětu daně, účetní jednotka postupuje v postavení osoby povinné k dani (viz čl.II).
Pokud příznak DPH chybí, účetní jednotka je povinna ověřit správnost kódování a u majetku určeného k prodeji ověří podmínky naplnění postavení osoby nepovinné k dani (čl.I) .
Posouzení daňového režimu provede: ... (např. ekonomický úsek v součinnosti s daňovým poradcem před zveřejněním záměru prodeje).
Dále uvedený postup se uplatní i v případě směny majetku. Úplatou se rozumí nejen částka v peněžních prostředcích, ale i hodnota nepeněžního plnění poskytnutého v přímé souvislosti s plněním. V případě nepeněžního plnění, které je předmětem daně, je základem daně podle § 36 odst. 6 písm. c) obvyklá cena bez daně.
I. Prodej nemovitých věcí v postavení osoby nepovinné k dani
Dle tohoto KVKDP je postavení osoby nepovinné k dani při prodeji nemovitých věcí možné pouze za splnění těchto podmínek:
-
majetek nebyl nabyt v postavení osoby povinné k dani,
-
nebyl uplatněn odpočet daně,
-
majetek není zařazen do soupisu obchodního majetku dle § 100 odst. 3 ZDPH
-
při prodeji účetní jednotka nepoužije DIČ (nebude uvedeno ve smlouvě ani na faktuře (resp. daňovém dokladu),
Při naplnění výše uvedených podmínek je prodej majetku mimo předmět daně a neuvádí se do daňového přiznání. Prodávajícímu nevzniká žádná povinnost vystavit daňový doklad. Nevylučuje to možnost vystavit fakturu, která není daňovým dokladem, stejně jako ve smlouvě, nesmí být na ni uvedeno DIČ prodávajícího. Postavení osoby nepovinné k dani je nutné uvést kupujícímu do smlouvy.
Příklady majetku, který bude při prodeji mimo předmět daně:
-
Veřejná prostranství a veřejně přístupné pozemky / např. pozemky pod komunikacemi/
-
Budovy a pozemky využívané z převážné části nebo zcela v souvislosti s výkonem veřejné správy
-
Majetek svěřený k samostatnému hospodaření příspěvkovým organizacím, který nesmí PO prodávat vlastním jménem na svůj účet dle zřizovací listiny
-
Majetek, který je dlouhodobě předmětem bezúplatné výpůjčky
Vzor úpravy ve smlouvě:
Prodej majetku ......( konkrétně uvést) není předmětem daně z přidané hodnoty, protože prodávající není v postavení osoby povinné k dani. Tento majetek nebyl využíván a ani určen k ekonomické činnosti, a nebyl proto zařazen do obchodního majetku.
Komentář:
Doporučení uvést ve smlouvách o prodeji majetku důvody postavení osoby nepovinné k dani má důležitý význam pro případ, kdy je omylem ve smlouvě uvedeno DIČ a rovněž pro případnou následnou kontrolu správcem daně, z důvodu prokázaní, že při prodeji došlo k ověření statutu majetku. Podrobnější odůvodnění postavení osoby nepovinné k dani je vhodné uvést v důvodové správě při prodeji majetku, popřípadě v další dokumentaci založené u kupní smlouvy ( např. posouzení daňového poradce).
Upozornění:
Deklarovat status neobchodního majetku nelze, pokud účetní jednotka vykazuje typické znaky, které používají obchodníci v rámci své ek. činnosti, např:
-
došlo k nákupu majetku za účelem jeho prodeje,
-
došlo k cílenému podstatnému zhodnocení např. změnou územního plánu, přičemž tento návrh umožní z nezastavitelných pozemků učinit pozemky pro budoucí zastavění pozemků zejména RD, bude-li činit kroky k budoucímu zasíťování pozemků inženýrskými sítěmi, bude-li plánovat přivedení/zhotovení místních komunikací v blízkosti pozemků
Pouhé administrativní rozdělení pozemku, které vede k usnadnění jeho prodeje, nebo prodej podpořený prostou inzercí či pomocí realitní kanceláře naopak není v rozporu s chováním vlastníka, který se zbavuje svého majetku.
Ze závěru uvedeného KVKDP vyplývá, že obdobně se postupuje v případě, že majetek byl využíván částečně pro ek. činnost obce. Tento výklad vychází z tohoto odůvodnění:
Obchodním majetkem se rozumí majetkové hodnoty, které:
- slouží osobě povinné k dani a
- jsou touto osobou určeny k uskutečňování ekonomických činností
Důvodová zpráva k ZDPH: Jedná se o zpřesnění vymezení obchodního majetku, jehož účelem je věrněji promítnout zásadu vyplývající z ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie (např. rozsudek ve věci Armbrecht, C-291/92), že osoba povinná k dani je oprávněna určit, zda, popř. v jaké části, majetkové hodnoty zařadí do svého obchodního majetku.
Důsledkem uplatnění uvedeného pravidla tedy musí být, že prodej majetku stojícího mimo množinu obchodního majetku plátce, a tedy i mimo systém DPH (plátce při jeho pořízení neuplatnil odpočet daně), není předmětem daně, jakkoli byl v určitém rozsahu k ekonomické činnosti používán. Prodávající totiž v dané transakci nejedná v postavení osoby povinné k dani.
II. Dodání nemovité věci v postavení osoby povinné k dani
Dodání nemovitých věci v postavení osoby povinné k dani vychází z posouzení naplnění podmínek ustanovení § 56 ZDPH pro osvobození nebo zdanění.
Každé dodání nemovité věci bude podléhat individuálnímu posouzení.
Pro posouzení daňového režimu při dodání nemovité věci z hlediska DPH je nutné doložení podkladů (z příslušného odboru nebo oddělení) podle typu dodávané nemovité věci:
1. Dodání samostatného nezastavěného pozemku jako plnění osvobozené od daně
Prodej pozemku je osvobozen od daně, pokud jsou splněny podmínky § 56 odst. 1 ZDPH. Jedná se o pozemek, který netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí (nezastavěný pozemek, zastavěnost nezpůsobí inženýrská síť ve vlastnictví jiné osoby) a není stavebním pozemkem podle § 56 odst. 2 ZDPH. Jedná se například o louku, les, pole.
V případě těchto pozemků, je nutné doložit prohlášení, že:
-
daný pozemek netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí ve smyslu § 48 odst. 3 ZDPH a současně
-
daný pozemek není pro účely zákona o dani z přidané hodnoty stavebním pozemkem ve smyslu § 56 odst. 2 písm. b) ZDPH.
K potvrzení, že se nejedná o stavební pozemek dle bodu b) je nutno doložit:
-
vyjádření příslušného stavebního úřadu, že na daný pozemek nebylo vydáno stavební povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášení stavby,
-
prohlášení, že předmětné pozemky nejsou určeny k zástavbě v územním plánu, včetně jeho doložení (byl podán návrh na změnu územního plánu...)
2. Dodání pozemku jako zdanitelné plnění
Jedná se o prodej stavebního pozemku, který je zdanitelným plněním, u kterého se uplatní základní sazba daně 21 %.
Stavební pozemek je pro účely ZDPH definován v § 56 odst. 2. …