2.17.1
Vnitřní předpis zaměstnavatele o průměrném výdělku
Ing. Růžena Klímová
Vnitřní předpis zaměstnavatele o průměrném výdělku
Zaměstnavatel ........................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),
zastoupený .....................................................
Podle § 305 ZP vydávám tento vnitřní předpis o průměrném výdělku, který se použije pro všechny pracovněprávní vztahy.
1. Průměrný výdělek
Průměrný výdělek se stanoví v souladu s § 351 ZP a násl. jako průměrný hodinový výdělek. Průměrný hodinový výdělek nesmí být nižší, než nejnižší úroveň zaručené mzdy v hodinovém vyjádření, do které je práce/činnost zaměstnance zařazena. Je-li zjištěný průměrný hodinový výdělek nižší než příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy, zaměstnavatel zvýší průměrný hodinový výdělek na výši odpovídající příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy.
2. Započítávání odměn do průměrného výdělku
2.1 Jednorázové odměny
Zaměstnavatel poskytuje jednorázové mimořádné odměny za mimořádný výkon nebo v souvislosti s mimořádným výkonem práce, které jsou započteny do průměrného výdělku v plné výši ve čtvrtletí, v němž jsou zúčtovány.
Do výpočtu průměrného výdělku nejsou zahrnovány odměny poskytnuté k životním a pracovním výročím, náborové příspěvky, stabilizační odměny a motivační příspěvky. Do průměrného výdělku se dále nezahrnuje finanční plnění, které má charakter sociální výpomoci. Jednorázové odměny mohou být poskytovány i zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
2.2 Odměny za delší časové období
Zaměstnavatel může také poskytovat odměny za delší časové období, mezi které patří podíly na hospodářském výsledku, roční prémie, roční odměny, pololetní prémie a 13. mzda poskytovaná jako odměna za čtyři čtvrtletí.
Tyto odměny jsou započítávány v poměrné výši připadající na jedno kalendářní čtvrtletí, která se dále upraví podle odpracované doby. Zbývající části těchto odměn se zahrnou do hrubé mzdy při zjištění průměrného výdělku v dalších obdobích.
Odměny za delší časové období jsou/nejsou poskytovány zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen "DPP a DPČ").
Alternativa I
3. Stanovení pravděpodobného výdělku
Pokud zaměstnanec v rozhodném období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí, neodpracoval alespoň 21 pracovních dnů, použije se pravděpodobný výdělek, který se stanoví takto:
• Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, odměny z DPP nebo DPČ, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období do konce rozhodného období bez ohledu na počet odpracovaných dnů. Přitom se přihlédne i k nadtarifním složkám, které by zaměstnanec obdržel, pokud by pracoval.
• Vznikne-li potřeba stanovit pravděpodobný průměrný výdělek ve čtvrtletí, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, zjistí se pravděpodobný výdělek z hrubé mzdy, odměny z DPP nebo DPČ, které zaměstnanec dosáhl od vstupu do zaměstnání do konce měsíce, který předchází měsíci, v němž vznikla potřeba stanovit průměrný výdělek, a počtu odpracovaných hodin.
• V případě, že vznikne potřeba použít průměrný výdělek v měsíci, kdy zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, vypočte se pravděpodobný výdělek z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl, tj. že stanovená (sjednaná) měsíční mzda se dělí stanovenou (sjednanou) týdenní pracovní dobou a průměrným počtem týdnů v měsíci (koeficient 4,348). V případě hodinové formy odměňování nebo u DPP a DPČ, kde je sjednána hodinová odměna, se jako pravděpodobný výdělek použije stanovená (sjednaná) hodinová mzda a u DPP a DPČ sjednaná hodinová odměna...
Alternativa II
3. Stanovení pravděpodobného výdělku
Pokud zaměstnanec v rozhodném období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí neodpracoval alespoň 21 pracovních dnů, použije se pravděpodobný výdělek, který se stanoví:
a) jako aritmetický průměr z alespoň tří skutečných průměrných hodinových výdělků zaměstnanců, kteří vykonávací stejnou nebo obdobnou práci,
b) nelze-li u zaměstnance, který vykonává činnosti, jež jsou v organizaci zajišťovány pouze jediným zaměstnancem a srovnatelnost jeho druhu práce s jinou činností není možná, a nelze proto postupovat podle bodu 3a), stanoví se pravděpodobný výdělek z hrubé mzdy nebo odměny z DPP a DPČ, které by zřejmě dosáhl, tj. že stanovená (sjednaná) mzda/sjednaná hodinová odměna u DPP a DPČ s přihlédnutím k obvyklé výši jeho nadtarifních složek se dělí stanovenou (sjednanou) týdenní pracovní dobou a průměrným počtem týdnů v měsíci (koeficient 4,348). V případě hodinové formy odměňování se stanovená (sjednaná) hodinová mzda a u DPP a DPČ sjednaná hodinová odměna upraví (zvýší) o nadtarifní složky, kterých by dosáhl, pokud by pracoval.
Pokud by byl zjištěný pravděpodobný hodinový výdělek podle alternativy I nebo alternativy II nižší, než nejnižší úroveň zaručené mzdy, zvýší se pravděpodobný hodinový výdělek na příslušnou nejnižší úroveň zaručené mzdy.
4. Tento vnitřní předpis se vydává na dobu .........(nejméně jednoho roku).
5. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem.........
...............................................
razítko zaměstnavatele a podpis jeho oprávněného zástupce
Komentář:
Průměrný výdělek je důležitým údajem, ze kterého je odvozeno poskytování příplatků za práci ve svátek, za práci přesčas, za práci v sobotu a neděli, za práci v noci, odměna za pracovní pohotovost. Při překážkách v práci na straně zaměstnavatele se zaměstnanci poskytuje náhrada mzdy, která je stanovena ve výši průměrného výdělku s výjimkou náhrady mzdy poskytované při překážkách v práci podle § 207 písm. b) ZP (přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy - náhrada mzdy alespoň ve výši 60 % průměrného hodinového výdělku), § 209 ZP (dočasné omezení odbytu nebo omezení poptávky), kdy je zaměstnavatel oprávněn poskytovat náhradu mzdy alespoň ve výši 60 % průměrného výdělku, pokud tak stanovil vnitřním předpisem, ve výši alespoň 80 % průměrného výdělku, jde-li o prostoj (§ 207 písm. a) ZP).
Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatel, než jsou uvedeny v § 207 ZP, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Jde o situaci, kdy zaměstnavatel nepřidělil práci, ačkoliv práce byla nebo o případy, kdy nesprávně stanovil harmonogram směn v rámci vyrovnávacího období a z tohoto důvodu nebyla zaměstnanci práce přidělena v rozsahu stanovené/sjednané týdenní pracovní doby.
Od 1. 10. 2023 je zaměstnavatel povinen stanovit harmonogram směn u zaměstnanců pracujících na základě DPP a DPČ, pokud s nimi nesjednal, že si budou pracovní dobu rozvrhovat sami. V případě, že zaměstnavatel rozvrhl pracovní dobu těmto zaměstnancům harmonogramem směn, ale práci nepřidělil, mají zaměstnanci nárok na náhradu odměny z DPP a DPČ výši průměrného hodinového výdělku.
Při překážkách v práci na straně zaměstnance, mezi které patří dovolená, placené překážky podle zákoníku práce (viz § 200 - § 205 ZP) a nařízení vlády č. 590/2006 Sb., se poskytuje náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku s výjimkou zaměstnanců pracujících na základě DPP a DPČ, nestanoví-li zaměstnavatel jinak. Od 1. 1. 2009 se od průměrného výdělku odvozuje i náhrada mzdy/náhrada odměny z DPP a DPČ při dočasné pracovní neschopnosti.
Průměrný měsíční výdělek je údaj, kterým se stanoví i výše spoluúčasti zaměstnance na škodě vzniklé z nedbalosti při výkonu povolání až do výše 4,5 násobku průměrného výdělku, Toto omezení však neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek.
Odstupné, které je zaměstnavatel povinen poskytovat podle § 67 ZP, je odvozeno z průměrného měsíčního výdělku stanoveného z průměrného hodinového výdělku platného ke dni rozvázání pracovního poměru.
…
