dnes je 21.11.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele pro zvýhodněný nákup zboží - výrobků zaměstnanci

6.3.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.10.3
Vnitřní předpis zaměstnavatele pro zvýhodněný nákup zboží – výrobků zaměstnanci

Ing. Martin Děrgel, Ing. Ivan Macháček

Vzor

Vnitřní předpis zaměstnavatele pro zvýhodněný nákup zboží – výrobků zaměstnanci

(personální nákup)

Zaměstnavatel ..................................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),

zastoupený ..............

vydává tento

vnitřní předpis pro zvýhodněný nákup.

1. Tento předpis se vztahuje na zaměstnance ............... (název zaměstnavatele) (dále jen "firma"), kteří jsou u firmy zaměstnáni v pracovním poměru po skončení případné sjednané zkušební doby, a v tomto pracovním poměru konají práci v rozsahu ...............(konkretizace rozsahu, např. stanovené týdenní pracovní doby, nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby apod.). Nevztahuje se na zaměstnance:

  • kteří v uplynulých 12 měsících ..... (např. měli ve firmě neomluvenou absenci nebo v této době byli kázeňsky potrestáni apod.),

  • činné pro firmu výhradně na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

2. Možnost personálního nákupu se týká:

Alt. I všech druhů zboží (výrobků), které jsou v prodejním – výrobním1) sortimentu firmy s výjimkou ..............(např. výrobků zhotovených na zakázku)

Alt. II těchto druhů zboží (výrobků) ..............(nutno taxativně vyjmenovat).

3. Personální nákupy mohou zaměstnanci uskutečňovat až do výše limitu .............. Kč měsíčně - .............. kusů výrobků měsíčně - čtvrtletně - ročně - do hodnoty .............. Kč 1). Výjimku může v odůvodněném případě povolit .............. (kdo). Tento limit je stanoven pro všechny zaměstnance ve stejné výši..

Poznámka: použije-li zaměstnavatel měsíční limity, může stanovit možnost jejich sčítání v průběhu čtvrtletí nebo roku.

4. Jednotlivé nákupy se zaznamenávají ne evidenční kartu, kterou zaměstnanci vydá na jeho žádost ........... (kdo, zpravidla personální referát). Na kartě musí být uvedeno jméno a příjmení zaměstnance, jeho pracovní zařazení, pracoviště a jeho evidenční číslo (pokud se ve firmě používá). Zaměstnanec je povinen tuto kartu odevzdat při skončení pracovního poměru.

5. Nákupy uskutečňují zaměstnanci v .............. (na místě určeném zaměstnavatelem podle jeho podmínek, např. v určeném prodejním oddělení nebo skladu), a to po předložení své evidenční karty. Zaměstnanec pověřený personálním prodejem (dále jen "pověřený zaměstnanec") na tuto kartu zaznamenává hodnotu nákupu – počet zakoupených kusů 1) a přitom dbá, aby tato hodnota – počet kusů 1) nepřekročila povolený limit. Současně tento pověřený zaměstnanec vyznačí stejný údaj do elektronické podoby evidenční karty vedené pro kontrolní účely firmy paralelně na prostředcích výpočetní techniky.

6. Měsíční – čtvrtletní1) limity nákupu lze slučovat pouze v rámci příslušného kalendářního roku. Jakékoli slučování měsíčních limitů nákupu mezi zaměstnanci je nepřípustné.

7. Sleva na personální nákup činí .............. % hodnoty zboží – výrobků1). Hodnotou se rozumí prodejní cena určená pro koncové zákazníky v maloobchodě bez ohledu na její tvorbu. Sleva na personální nákup není slučitelná s obchodními slevami (bonus, rabat, platební skonto, cenové skonto, dealerská sleva, věrnostní sleva).

8. Sleva na personální nákup není naturální mzdou ve smyslu § 119 ZP, ale je součástí cenové politiky firmy. Proto bude v souladu se zákonem o daních z příjmů a pojistnými zákony o tuto slevu zvýšena zdanitelná a zpojistitelná mzda zaměstnance v měsíci nákupu, při kterém byla uplatněna.

9. Při realizaci tohoto vnitřního předpisu jsou pověření zaměstnanci povinni dbát na dodržování rovného zacházení se všemi zaměstnanci a zákazu jakékoli formy jejich diskriminace.

10. Tento vnitřní předpis vstupuje v účinnost dnem .............

V ...................... dne ...................

...........................................

razítko zaměstnavatele a

podpis jeho oprávněného zástupce

Poznámky pod čarou: 1) použije se, co se hodí

Komentář:

K zaměstnaneckým benefitům patří rovněž prodej zboží, vyrobených výrobků či poskytnutí služeb zaměstnavatelem jeho zaměstnancům se slevou. Jedná se o prodej výrobků a služeb za nižší ceny, než jsou obvyklé ceny. Půjde například o případy:

  • zaměstnavatel nakoupí zboží od svých dodavatelů, které následně prodává se slevou svým zaměstnancům,

  • zaměstnavatel prodává se slevou svým zaměstnancům vyrobené výrobky, které prodává za tržní cenu svým odběratelům,

  • zaměstnavatel poskytuje se slevou služby (nakoupené služby či služby poskytované zaměstnavatelem) svým zaměstnancům,

  • zaměstnavatel odprodá svým zaměstnancům použitý majetek zahrnutý v obchodním majetku za výhodnější ceny.

Daňové řešení u zaměstnance vyplývá z § 6 odst. 3 ZDP. Zde se uvádí, že příjmem zaměstnance ze závislé činnosti se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena určená podle zákona o oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje zaměstnavatel jiným osobám.

Podle § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, se majetek a služba oceňují obvyklou cenou. Obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu

Nahrávám...
Nahrávám...